Higuraši no naku koro ni

Mysteriozní a psychologický horor. Bohužel k plnému pochopení toho, co se ve filmu stane, je třeba mít shlédnutu anime předlohu. Příběh je opravdu dost zajímavý a dochází v něm k několika zvratům - všechno je však podáno dost pozvolně a působí to na mě docela "utahaným dojmem". Herecké výkony nic moc, nízký rozpočet je hold vidět. Je to škoda, tento příběh má totiž velký potenciál. Zde zůstal z poloviny nevyužit. (05.08.2010)

Pri anime som sa už kdesi na začiatku stratil, odložil ho a už sa ku nemu nevrátil... Bol som však trochu zvedavý o čom to vlastne malo byť a preto som si pozrel tento film... Určite si dokážete predstaviť aký som bol sklamaný keď som si uvedomil, že to skončilo zhruba presne tam, kde som to vzdal zo seriálom... Budem predstierať, že to bol len zlý sen, čo sa zdal hlavnému hrdinovi a radšej končím... (10.05.2012)

Bez znalosti anime nebo mangy...zmatek a nepřehlednost vládnou tomuto filmu. Naopak musím vyzdvihnout dobrý výběr lokality i představitelů (s malými výhradami). Herecké výkony jsou trochu slabší, ovšem i tak je netřeba zavrhovat. Celkově jsou "hrané" adaptace trochu slabší oproti svým animovaným předlohám, tento film není výjimkou. Celkové hodnocení: 4,5/10. (01.08.2013)

Film nemůžu dostat z hlavy. Viděl jsem ho na Festivalu ve Zlíně, přijel jsem do města, ve 22h zkusil japonskou neznámou a vlastně od té doby nemůžu večer dobře usnout: furt musím myslet na jednu věc, která tam jede skoro už v závěru a hrdina Keiichi se nemůže několikrát probudit do té správné reality... Ale nepředbíhám: jakýsi psychedelický tón u mě fungoval, v noci za pomoci nenuceného nepředvídatelného stylu filmu a prostě divné pro nás japonské exotiky obličejů, chování, písma a jazyka. Kluk, co má vlasy jako můj bratranec, protože všichni Japonci mají stejný vlasy jako můj bratranec, se dostává z města na venkov, do divného uzvařeného prostoru samotného pro sebe, ze které by bylo nejlépe, kdyby co nejrychleji vypadl... protože se spřátelí ve třídě se dvěma japonskýma holkama Renou a Mion a ty začnou blbnout. Tak, mně se nejdřív líbila Rena, pak Mion, všem třem je asi patnáct, a ony vypadají i sexy v typických školních uniformách, sukně a košile, i nebezpečně. Přesně jako se ukázalo ve zlomové chvíli, která byla rozbuškou a okamžikem přesné identifikace žánru, nebo dojmu, když Mion, myslím, že to byla ona, ta s nejaponskýma očima, vyšla za Keichkem ven ze školy a dala mu deštník a pak začala divně mlít, o tom že je !lhář!, což Japonci nakopli mrtvolkou při jejím výrazu i zapsáním japonských znaků toho slova všude kolem její hlavy. Chaos a to, že prostě nevím a myslím, že nikdo úplně vědět nebude, jak to do sebe má přesně zapadat, a co přesně s čím souvisí a jak, proč to a proč tohle, je pro mě výsledkem, jaký mě fakt dostal. I detektiv občas začal něco kecat. A holky se vždycky až roztomile, dráždivě smály a pak začaly kecat a dokonce i pořádně blbnout. Jestli je Keiichko zmaloval pálkou, tak je to hrůza, ale já nevím, kde přesně se probudil do sna, kde ještě byly živé a všude kolem něj a v jeho posteli, nebo za dveřmi domu, je to šílené, dokonce Mion přiskříp prsty, a taky tam blbly s tou injekcí. Proč se prostě Keiichiho rodiče nevrátili, všechno by dopadlo jinak. A já kvůli tomu prostě nemůžu usnout. (07.06.2009)

A démon se zjevil v tělech náctiletých japonských studentek. A bylo to dobré. Z počátku (a hodně dlouho) mysteriózní thriller (s lehkým, ale opravdu jen lehkým - a dělají to hlavně ty zalesněné kopce - Lynchovským oparem) z horské vesničky, který se promění v démonicko-psychologické psycho. Ten film má zvláštní atmosféru, jako by se zuby nehty bránil být klasickým horrorem a docela dobře se mu to daří. Ta nenucená a jakoby lehce groteskní a ukecaná forma, působí přesně tak, jak by měla, mrazivě. A ty dvě popové pecky... A japonský venkov... A jeho studentky... Zvláštní, podivný a nezvyklý kousek. V tom pozitivním smyslu. 3.5* (28.05.2015)