Reklama

Reklama

Augustus, první císař římský

(TV film)
  • Německo Imperium: Augustus (více)

Obsahy(1)

Gaius Octavianus se narodil 23. září roku 63 př. n. l. jako syn Atie, neteře Gaia Julia Caesara. Byl tedy prasynovcem slavného Caesara, který ho také ve své závěti stanovil svým jediným nástupcem. Octavianus svého prastrýce velice ctil a jeho přízeň si vysloužil tím, že jej, ač po těžké nemoci, provázel na jeho výpravě do Hispánie proti Sixtu Pompejovi. Caesarovou násilnou smrtí v podstatě padla Římská republika a ačkoliv Octavianus ještě vytvořil s Caesarovým vojevůdcem Markem Antoniem a Markem Lepidem poslední triumvirát, osud římské demokracie byl zpečetěn. Po porážce Marka Antonia v bitvě u Actia se stal jediným vládcem Říma a o několik let později mu byl Senátem udělen oficiální titul Augustus, neboli Vznešený, který budou nadále užívat i další vládci Říma... O jeho cestě k moci, politických i soukromých úspěších a prohrách, vypráví dvojdílný italský koprodukční film, který je první částí mezinárodního projektu s názvem IMPERIUM, vzestup a pád císařství. Produkčně náročný cyklus si vytkl za cíl oživit několik kapitol z historie starověké Římské říše a podílela se na něm celá řada herců a tvůrců z celé Evropy. V roli starého Augusta, jenž provází děj obou částí prvního dílu, uvidíme např. skvělého Petera O'Toolea, v roli jeho ženy Livie Charlotte Ramplingovou. Režie této části projektu se ujal zkušený americký režisér Roger Young. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Hoci si tento tv film vyslúžil mnoho negatívnych recenzií, nemôžem plne súhlasiť. Film je natočený ako spomienka, ale hlavne je natočený verne historickej realite, nejde do nejakých fantázií, líči životný príbeh prvého cisára tak, ako to máme dokladované. Že tu neboli veľkolepé vojenské scény? Áno, neboli, tak to bolo aj ladené a určite na to nebol ani rozpočet, toto nie je film typu Gladiátor. Že bol Augustus tak nejak glorifikovaný? Áno, ale opäť je to verne natočené podľa prameňa, ktorým bol zrejme Suetonius. Možno ho prikrášlil, ale vieme mi pravdu? Vieme však určite jedno, a to vo filme ukázané nebolo - napriek tomu, že bol považovaný za prísneho strážcu mravov a oproti neskorším "kolegom" ako Nero či Caligula pôsobil takmer ako svätec, sám sa neštítil byť sexuálne veľmi neviazaný. Na dvore usporadúval „hostiny dvanástich bohov“, kde nešlo o nič iné ako o sexuálne orgie šiestich žien a šiestich mužov preoblečených za rôznych bohov, on sám za Apolóna. Najradšej zbavoval mladé dievčatá panenstva a tieto mu obstarávala dokonca samotná manželka Lívia. Určite pikoška hodná zmienky, ale chápem, že toto sa do filmu nevmestilo... 🙂 ()

Faye 

všechny recenze uživatele

Další televizní velkofilm. Napadá mě v této souvislosti Kleopatra (1999) ta měla navíc tu smůlu, že byla, je a navždy bude srovnávána se skutečným velkofilmem Kleopatra (1963). Tady se bohužel nepodařilo dosáhnout ani úrovně té televizní Kleopatry a jak píše ve svém komentáři kleopatra (mám tu nějak přeKleopatrováno) statisté se nudili při natáčení, a ani se to nepokoušeli maskovat, tak třeba to byl záměr režiséra. Já se nudila u filmu. Viděla jsem sice jenom druhou část, ale přišlo mi to historicky dost věrné nebo respektive věrné knize, kterou napsal Gajus Suetonius Tranquillus-Životopisy dvanácti císařů. Ovšem „bitva“ u Aktia, shrnutá na jednu bárku a na ní jeden muž Markus Antonius, to jsem se opravdu musela smát, protože u velkofilmu bych čekala, že bude k dispozici víc lidí. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Uznávám - velkofilm je hodně špatné označení, ale televizní velkofilm by bylo již samo o sobě protimluv. Tady však kupodivu zápory takřka končí. Historicky dost věrné a těch pár maličkostí je vynahrazeno tím, že byl film konečně věnován postavě, která si to plně zaslouží - velkému Augustovi, který se neproslavil ani svým hrdinstvím (Caesar), svými láskami (Kleopatra) nebo svým nezřízeným životem (Nero, Caligula), nýbrž svými schopnostmi a činy, které za ním stojí. Velikost této historické postavy by pochopitelně skončila někde u unuděných obličejů diváka, kdyby nebylo Petera O'Toola, jenž se Octaviana s takovou bravurou ujal. Trvalo mi dvě a půl hodiny, než jsem pochopil, že se jedná zase "jen" o věčné O'Toolovo téma - o tíhu zodpovědnosti, kterou jsou drcena dříve tak nepoddajná bedra. Mladý O'Toole to činíval tak živelně, podmanivě (Lawrence z Arábie, Lord Jim) v dobách své největší slávy. Činí tak i nyní - vyrovnaně, ale stále energicky - (Vzestup zla, Trója). Dal bych rok života za to, kdyby O'Toole dostal podobnou a třeba i stejnou roli v nějakém pořádném filmě, a tak svoji hereckou i lidskou kariéru zakončil, jak se sluší, a plně. (O Oscaru, který by si zasloužil jako nikdo, ani nemluvě.) ()

Katarine 

všechny recenze uživatele

Náhodou, nebylo to nejhorší. Jen těch keců kolem a kolem, skoro žádný děj. A to, že si jeden nevezme druhého proto, že ho nemiluje? Copak se tehdy tak hrálo na city? No ale oba představitelé vznešeného Octavia si zaslouží můj obdiv, své role se ujali velmi dobře. A jednu hvězdu chci ještě přidat za hudbu a kostýmy - ty se dle mého názoru povedly z celého filmu asi nejvíc. Ještě jedna maličkost. Zaráží mě počet hodnotitelů tady na čsfd. To už dneska nikdo filmy tohoto typu vážně nevyhledává? ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Po první části mám pocit, že mám dost a snad už si ani nepřidám. To byl teda "pompézny vel´kofilm" jak noha. Davové scény za hubičku s unuděným komparsem ve mně vyvolávaly spíš pocit trapnosti, ale ne větší než scénář, který byl sbírkou zoufalých plků a to už si ani nechci představovat, jak by vstávaly vlasy na hlavě historikům. Každý tvůrce má právo na invenci, ale nic se nemá přehánět. Ten, který byl v Kleopatře (1963) za hada, je tady za měkkosrdcatého mazlíka, no, já to nerozseknu, ale pokračování si dám snad jen v návalu sebemrskačství. ()

Galerie (19)

Reklama

Reklama