Kimssi pyoryugi

Po dlhej dobe má kórejský film sklamal. Absolútne nefunguje, či už po dramatickej alebo romantickej stránke. Postavy dostávajú záchvaty plaču a ja len čumím, o čo im ide. A keďže medzi sebou komunikujú iba pomocou niekoľkých krátkych fráz ako Hello, How are you, tak prvý romantický moment príde asi 5 minút pred koncom a veľmi presvedčivo nepôsobí. Nevadilo mi to podivínstvo dievčiny, ktorá trpela viacerými fóbiami a zo začiatku aj pôsobila celkom presvedčivo, no časom to akosi prestalo fungovať. Zvláštnejší mi pripadal pán Robinson, ktorý sa na začiatku chce za každú cenu zachrániť z ostrova a za kúsok normálneho jedla by urobil čokoľvek, no potom sa úplne nepochopiteľne už nechce dostať preč (aj keď pochybujem, že bol šťastnejší než predtým, aj so všetkými tými dlhmi) a poriadne jedlo po niekoľkých mesiacoch len tak odmietne (lebo lepšie chutí, keď si ho človek urobí sám?). Beriem to tak, že zo samoty sa časom človek zcvokne, ale tých zvláštností, hraničiacimi s nelogickosťou bolo dosť, vrátane toho opusteného ostrova, ktorý je uprostred veľkomesta a ide ponad neho dokonca most. Nejaké filozofické úvahy by sa o tom dali viesť a hľadať v tom nejaký hlbší zmysel, čo tým tvorcovia chceli povedať, ale to by sa dalo o každom filme. Mňa tento veľmi nepresvedčil. (20.11.2015)

Bezprostřední pocit po této "existencionální romanci" (i během ní) je, že mám hlad. Černé fazolové nudle jako naděje :). "I'm sorry." Pěkné. Na filmu neoceňuji pouze originalitu (neúspěšný chlapík se chce utopit, skočí do řeky a vyplaví ho na opuštěném ostrově uprostřed civilizace, ze kterého se nemá jak dostat --- dívka, která se dobrovolně izoluje, žije imaginární život v jednom pokoji a na internetu, s rodiči komunikuje sms-kami a po nocích fotí měsíc), ale formu (příjemnost, citlivost, jednoduchost, občasnou zábavnost, cílevědomost), se kterou je příběh vyprávěn. Není to dokonalé (možná maličká nevyváženost, občasná rozkolísanost), ale přesto mám chuť hodnotit maximálně. Když kvůli ničemu jinému, tak za "zatlačení kačenky" prstem. ■ Když vše selže, pomůže vám při rybolovu šampón! ■ Doručovací služba, která doručuje doopravdy všude! ■ Vztah přes čočku fotoaparátu. ■ "Who are you?" (14.08.2012)

Konečně můžu něčemu letošnímu dát 5*. Kimssi Pyoryugi je po všech těch šablonovitých, stejně končících romatických komediích TAK MOC příjemný oddych. Ve filmu je tolik dojemných momentů, které neznáme z jiných filmů, nebo je naopak známe a film toho záměrně využívá; tolik vtípků, u kterých se zasmějete od srdce...zkrátka velmi milý a přitom malý film, po kterém ve vás zůstane ten příjmený pocit, že jste právě viděli něco "jiného" a bylo to fajn. Nejneuvěřitelnější na tom celém je s jakou lehkostí je to celé napsané a natočené a jak film nikam nespěchá a přitom se ani minutu nenudíte. (17.12.2009)

Určitě nejen komedie, ale spíše drama o existenci, absurditě, probléméch moderního světa jako ekonomická krize, kreditní karty na všechno, spotřební šílenství, hikkikomori. Popírá to naprosto zásadně klišé v romantických filmech, zejména těch korejských. Poklidné tempo plynutí, neobvyklí hrdinové. V rámci roku 2008 určitě jeden z nejoriginálnějších filmů v Koreji. (28.11.2009)

Jedna myšlenka mně pořád lítala hlavou, "Dal bych si nějaký nudle." Nikdy jsem si nemyslel, že budu tak dojatej, když někoho uvidím jíst. Tohle je názorná ukázka korejské filmové ulítlosti v tom nejlepším slova smyslu. Na druhou stranu, i když to vypadá na happy and, Kimův dluh u banky se určitě sám od sebe nezaplatil:) (05.08.2011)