500 dní se Summer

"Ak sa Tom niečo naučil, tak že prostej svetskej události nemožno pripisovať nebytočnú dôležisoť. Súhra náhod. To je to, čím to všetko je." Veľká pravda a argumentom budiž každá jedna minúta so Summer (aspoň v hlave). Kto zažil, nemôže ísť pod 4*. A ano, Levitt a Deschanel minimálne na hrad. 90% (14.02.2010)

Já vám nevím. Na komedii to nebylo příliš vtipné, na romantický film, který měl být jiný než ty ostatní, to bylo těm ostatním až podezřele moc podobné… A opravdu jsem měl co dělat, abych vydržel do konce s otevřenýma očima. Samozřejmě že to bylo milé a alespoň jednou se v ději pozná asi úplně každý, ale že by se jednalo o nějaký „něčím jiný“ počin, to si nemyslím. I to přeskakování v ději, které se zpočátku zdá být nápadité, mi připadalo jaksi zbytečné – čím vlastně příběh Toma a Summer obohatilo? Nebyly to náhodou jen obyčejné flashbacky, jen očíslované podle dní? Asi se v tom moc vrtám, já vím. Nicméně abych jenom nebrblal – ústřední dvojice byla opravdu sympatická (i na Josepha Gordona Lewitta, který mi ze začátku tím věčným usmíváním trochu lezl na nervy, jsem si zvykl), líbily se mi scénky alá Amélie z Montmartru (vtipné seznámení se s hrdiny, škoda, že se něco takového dělo jen na začátku), příjemně poslouchatelný soundtrack, jedna roztančená scéna (Han Solo!?) a postava "malé" moudré sestřičky. To je ale asi tak všechno. (21.01.2012)

Nejsilnější filmová facka, jakou Shakespearova popularizovaná myšlenka ideální romantické lásky zatím dostala. A že jí už bylo třeba. Svou neotřelostí, bezelstnou upřímností a emocionálním dopadem připomínají 500 Days of Summer to nejlepší z jihokorejské romantické produkce. Těkání mezi jednotlivými dny a fázemi vztahu výborně odráží stav mysli zoufalého člověka, který se obsesivně vrací do minulosti, lepší dny dává do kontrastu s horšími, porovnává, hledá náznaky problémů, přehodnocuje; vztah koneckonců zpětně nevnímáte jako lineární řetězec událostí, ale jako zašmodrchanou skrumáž vzpomínek a dojmů, v níž není snadné se orientovat a dávat věci do příčinné souvislosti. Oceňuju filtry a kameru, která pracuje s náladotvornou schopností denního světla, čímž se nezanedbatelně podílí na celkové atmosféře a nutí nás vzpomínat, jak jsme podobnou slepou zamilovanost zažívali my sami. 500 Days of Summer nedokazují, že TO není možné, ale že žijete v cynickém světě a TO se pravděpodobně nestane vám, protože láska je nesmírně vzácný a náročný pocit (který takřka nikdy není zaslouženě opětován). A že žena, která TO necítí, bude zákonitě vždycky vnímána jako svině. Nejlepší (západní) romantický film od Když Harry potkal Sally a vůbec první film, který se zabývá jednostranným vztahem (pro ty, kdo ještě pořád doufají v hlazení po srdíčku). (06.11.2009)

|| Scenár: Scott Neustadter, Michael H. Weber | Hudba: Mychael Danna, Rob Simonsen | Produkcia: Mason Novick, Jessica Tuchinsky, Mark Waters, Steven J. Wolfe | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Rozpočet: 7,5 miliónov $ | Tržby: 60,722,734 $ || Výrazne iný romanticko-dramatický pokus, ktorý smelo vyčnieva z rád stoviek žánrových filmových súrodencov. Hádzanie dejovej línie hore dole z môjho hľadiska filmu neprospelo, skôr naopak: Všetko, čo citlivá scéna postavila, nasledujúca buď úplne zbúrala, alebo kompozične nekorespondovala, a nedala tak možnosť nadmernému emočnému rozvynu, aký by bol očakávaný. Je to však ďaľší krásny film vystihujúci najzložitejšiu zložku života: ľuďské vzťahy medzi ženou a mužom - stavia ich do aspektu nestabilného kolotoča, ktorý sa niekedy zlomí a zastaví, no vzápätí sa pozbiera a roztočí znovu. A to je na tom to rozmanité, čo na diváka vo väčšine prípadov zapôsobí - buď s veľkým alebo menším úspechom. Pre mňa tu neutrálnym spôsobom. (04.05.2011)

Kdybych pár dní před tím neviděl Když Harry potkal Sally, kdybych nemiloval Zooey, kdyby na to všichni kolem nepěli jen samou chválu, tak by mě případné zklamání ani nepřekvapilo. Jenže laťka byla nastavená zatraceně vysoko a její přeskočení se rovnalo výkonu koketujícímu s mojí Top 10. Nakonec se z toho vyklubala lahůdka, která musí uzemnit každého snílka. Nechybí tomu nic, co patří k neopětované lásce. Nadbíhání, rady od kámošů, zklamání z neproměněné šance, přemlouvání sebe sama pro vnitřní klid i chvilková záplava naprostého štěstí. Film mohl být poloviční, ale Zooey je kouzelná jako vždy a Joseph charismatický až na půdu. (24.03.2011)