500 dní se Summer

Vztahy jsou na nic. Obzvlášť pro snílky. Pro lidi, kteří věří v pravou lásku, tu jednu jedinou a ne a ne ji najít. Ale úplně nejhorší jsou ve chvíli, kdy se ta jediná objeví, a lásku neopětuje. Co si potom počít? Utápět se v depresích? Pochopitelné. Přehrávat si všechny společné chvilky a hledat, kde se stala chyba? Taky možnost. Snažit se zapomenout a jít dál? Nejhorší rada ever! Co takhle podívat se na 500 dní se Summer a zjistit, že v tom nejsem tak úplně sám? Že snílků se zlomeným srdcem je všude plno, že pro jedno kvítí skutečně slunce nesvítí, že zlomeným srdcem život nekončí a že po Létu přijde Podzim? Jo, to by mohlo být ono. P.S. Zajímalo by mě, jestli Tom zná Ivu Frühlingovou. (30.12.2010)

Tenhle zkusím načat jako polemiku, abych se dostal k tomu, co bych k Summer řekl rád sám. Kolega Shadwell se tady rozhořčuje nad otupující a degradující ideologií mainstreamu a kapitalismu a vyprázděností očí Zooey Deschanel, kolega Subjektiv zase nad tím, že všechno co se v tomhle filmu objeví a zazní se snaží působit neotřele a nově, přičemž to vše už samozřejmě všichni známe z filmů starších, či z našeho vlastního života. Ačkoli s těmihle stanovisky do jisté míry souhlasím (s vyjímkou těch očí), myslím, že nejdůležitějším hlediskem u filmu je vždy celkový dojem, který na vás film (jeho příběh, pointa, obraz, zvuk, či v neposlední řadě herci), zanechá. A v tomhle případě mě těch pětadevadesát minut krátká projekce zanechala uvolněného, roztančeného, pobaveného, příjemně rozesmátého, lehce vystrašeného, dojatého, s příjemným mixem melancholických myšlenek balancujících na hraně cynického a romantického. Je to mainstream. Ale jestli si u takovéhohle snímku chcete stěžovat, kam jsme to jenom padli, jděte si rovnou hodit mašli. Lepší už to nebude. (A jestli jo, budu první, který rád uzná svůj omyl :) 90% (22.04.2010)

V Hollywoodu někdo přijde na to, že ne každý vztah končí svatbou, děj jde vyprávět nechronologicky, film naplnit všelikými nápady pro zahnání nudy a ejhle... máme tu svěží, nový a invativní přístup k žánru, nebývalou originalitu a realističnost. Nebudu lhát, že mě některé scény "s všelikými nápady" nebavily - nákup nábytku, scénu po prvním sexu či očekávání/realitu vnímám pozitivně. Jde však o úspěch dílčí, který film jako celek nijak zvlášť neodvrátil od standardů žánru, který je mi až na vzácné výjimky velmi cizí. To jest: milenci jsou tupě vzdychající romantičtí nudaři polepení hesly o jejich zábavnoti, z úst vypouštějí hlubokonesmyslné fráze o životě či lásce, jejich sekundanti jsou zvykle komická, ale nikoliv vtipná stvoření (pekelná, předčasně duševně vyspělá mladší sestra, tupí kolegové z práce) a každá scéna zavánějící smutkem je doplněna o nějaký roztomilý prvek, jenž určitě musí vyvolat u diváka úsměv. Často přiblblý. O tolikrát komentáři zmiňovanou hořkost jsem ani nezavadil, tu mohou zažívat leda postavy, divák ne. Silné **. (19.03.2010)

Následující děj je smyšlený. Je to příběh o seznámení chlapce a dívky. Ale nečekejte LOVE STORY!..... Možná by stačilo napsat, že ONA JE JEHO OSUD!!! Atmosféru má tento příběh úchvatnou. Říkám si, že život za to stojí. Jistě i díky skvěle padnoucímu soundtracku a obsazení. Už dlouho jsem neviděl takhle optimistický film ze života. Všichni ví, že přijde žal, zlomenost a skleslost na konci vztahu. Stejně jako ti zkušenější, že ryb je v moři habaděj! Asi bych film nedoporučoval beznadějně zamilovaným, ale snílci, kteří stále hledají a věří v osud budou nadšeni. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (13.12.2009)

|| Scenár: Scott Neustadter, Michael H. Weber | Hudba: Mychael Danna, Rob Simonsen | Produkcia: Mason Novick, Jessica Tuchinsky, Mark Waters, Steven J. Wolfe | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Rozpočet: 7,5 miliónov $ | Tržby: 60,722,734 $ || Výrazne iný romanticko-dramatický pokus, ktorý smelo vyčnieva z rád stoviek žánrových filmových súrodencov. Hádzanie dejovej línie hore dole z môjho hľadiska filmu neprospelo, skôr naopak: Všetko, čo citlivá scéna postavila, nasledujúca buď úplne zbúrala, alebo kompozične nekorespondovala, a nedala tak možnosť nadmernému emočnému rozvynu, aký by bol očakávaný. Je to však ďaľší krásny film vystihujúci najzložitejšiu zložku života: ľuďské vzťahy medzi ženou a mužom - stavia ich do aspektu nestabilného kolotoča, ktorý sa niekedy zlomí a zastaví, no vzápätí sa pozbiera a roztočí znovu. A to je na tom to rozmanité, čo na diváka vo väčšine prípadov zapôsobí - buď s veľkým alebo menším úspechom. Pre mňa tu neutrálnym spôsobom. (04.05.2011)