Snídaně u Tiffanyho

Audrey Hepburn je asi nejhezčí herečka, kterou jsem měl zatím možnost vidět. Ve slavném snímku Blakea Edwardse jí to moc slušelo a snad se mi ještě nestalo, že bych měl chuť zvednout hodnocení čistě za krásné herectví tohoto stvoření a za neskutečné charisma, které z ní ve filmu vyzařovalo. Snídaně u Tiffanyho je pěkný, dojemný romantický film s prvky komedie (japončíka ne-e), u kterého se dá navíc dobře popřemýšlet nad chováním, argumenty a filosofií jednotlivých charakterů. Moc jsem si toto filmové dílo zamiloval, a po dlouhé době je to jeden z mála filmů, u kterých se velmi těším, až jej shlédnu příště. Vivat! (30.06.2009)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Čekal jsem opěvovaný zázrak, ale dostalo se mi "jen" slušného filmu s charismatickou a ve filmu zábavně střelenou naivkou Audrey Hepburnovou. Její posedlost bohatými ženichy mi trochu připomněla Marilyn Monroe v Někdo to rád horké. Komediální vložky zde však obstarává hlavně vedlejší postava neurotického japonského spolunájemníka, ústřední pár málokdy. Film má však větší grády jen místy, např. při vybírání dárku do 10 dolarů ve slavném Tiffanyho klenotnictví, nebo na mejdanu filmového agenta. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2531-snidane-u-tiffanyho-breakfast-at-tiffanys/videa/ (15.05.2009)

Tak jsem konečně měl tu příležitost zhlédnout onu kultovní Snídani u Tiffanyho. Nádherný romantický film, který by bez Audrey Hepburn byl naprosto ničím. Kdyby mi do postele vlezla tak okouzlující slečinka jako byla Audrey, asi bych se do ní taky zamiloval. Jinak nevím co vytknout, ale ani co vyzdvihnout. (10.05.2009)

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola. (20.08.2009)

Velké hvězdě světové kinematografie Audrey Hepburn v kariéře vždycky výrazně pomáhal její křehký vzhled, něžná tvář a úžasná kukadla, za kterými dokázala dovedně zakrýt, že až tak skvělou herečkou není, a vedle výše zmíněných přednostní hrál v jejím úspěchu roli i fakt, že si dokázala vhodně vybrat role tak, aby si na nich nevylámala zuby. Přesto se v její filmografii najdou mnohem náročnější snímky než Snídaně u Tiffanyho, jako je např. My Fair Lady nebo filmy, kde musela prodat mnohem víc hereckého umu, jako je kriminálka Čekej do tmy. V případě jejího patrně nejslavnějšího filmu Snídaně u Tiffanyho jsem měl vždycky pocit, že ten film divákovi neservíruje ani tak příběh, jako právě Audrey a její vnady. Je to prostě one girl show, jinak se dá Snídaně u Tiffanyho považovat za veskrze průměrnou romantickou konverzačku, která mě ani jednou nerozesmála a na dvou či třech místech mě lehce zasáhla svou dojemností. Chtěl jsem dát tři hvězdičky, ale když jsem se k filmu nyní napotřetí vrátil, dokázal jsem u něj natvrdo usnout, a to by se tříhvězdičkovému filmu stát nemělo. Celkový dojem: 45 %. (24.10.2010)