Biutiful

Aneb jak Alejandro González Iñárritu natočil svůj nejzbytečnější film. Předchozí multikulturní trilogii diváci milují proto, že mexický tvůrce nabídl intenzivní mozaikovité příběhy, které umožnovaly objevovat lákavé spojitosti mezi jednotlivými postavami. To, co přináší nyní, je přinejmenším rozpačité. Příběh je maximálně prostý. Otec dvou dětí se dozvídá, že ho pokročilé stadium rakoviny prostaty pomalu zabíjí. A tvůrci teď neví, o čem chtějí vyprávět. Kritizovat západní svět, vyprávět o umírajícím otci, který má hluboce zakořeněné morální zásady nebo chtějí něco úplně jiného? Ať tak či onak, nefunguje ani jedno, i když jsou jednotlivé části působivé a Bardem se úctyhodného prostoru na plátně zmocňuje se vší vervou.. prostě bohužel.. (11.08.2011)

Utahaná, byť kvalitní filmařina, která nic neřekne. Javier Bardem umírá na rakovina a dumá o životě. Do toho všeho se Iňárritu snaží podat jakýsi sociální portrét současné Barcelony a celé povznést duchovním poselstvím. Mít to něco přes hodinu je vše v pořádku, nechápu však, proč je taková zápletka rozvedena do tak nesnesitelné skoro tříhodinové délky. Zbytečný film, nejen v režisérově filmografii. (05.12.2011)

Alejandro González Iñárritu se nadále řadí mezi nejlepší režiséry dneška. Biutiful je, navzdory svému názvu, ošklivý, tíživý snímek plný deprese a strastí. Díky Prietově zručné práci s kamerou se ocitáme přímo uprostřed dění, cítíme štiplavý zápach špinavých barcelonských uliček, vidíme bezprostřední emoce, pot a všechnu tu bezmoc z těch nejlepších úhlů a bez pocitu jakékoliv podbízivosti . Hudební podkres rozbíjí poslední zbytky štěstí. Děj se sune mrtvolným tempem kupředu, postavy se míjejí a přežívají jen tak, jak situace dovolí (tedy horko těžko). Celek rámuje posmrtný rozhovor Uxbala (Bardem) s otcem a uzavírá tak jeden z nejpoetičtějších snímků, které jsem měl v poslední době možnost shlédnout. Opravdový filmový zážitek na dlouhou dobu. Neproměněná nominace Javiera Bardema na Oscara v kategorii mužský herecký výkon v hlavní roli je urážkou herectví. Bardem totiž doslova rozžvýkal výkony nominovaných v kategorii herecký výkon ve všech rolích minimálně za posledních pět let a znechuceně je odplivl do tváří hodnotících akademiků. (16.03.2011)

Biutiful je chyba. Všetci totiž vieme, že správne sa to píše Beautiful. Rovnaké je to aj s Uxbalom. Je to čistá duša, robiaca chyby. Iňarritu spravil veľmi osobný príbeh. Namiesto šokovania a vypätých emócií prišiel s meditatívnym snímkom o zomieraní, dobre a odpustení. Santaolalla brnka na tú svoju gitaru a pomaly sa pred nami odohráva komorný príbeh bez výrazne silných scén - až teda možno na objavenie mŕtvych Číňanov. Namiesto toho film vrství rôzne emócie a vzťahy. Tie sa postupne vyvíjajú, alebo upadajú. Rovnako som bol veľmi spokojný s mierou niečoho nadprirodzeného. Zrkadlo ako miesto za ktorým sa skrýva toho viac, ako sa ľudskému oku javí, je tu využité veľmi originálnym spôsobom. Rovnako je veľmi dobre spracovaná aj línia duší a smrti. Možno sa nejedná o režisérov najlepší film, ale na konci zostane veľmi dobrý pocit, aj napriek ťažkej látke. A Javier Bardem podáva rozhodne jeden zo svojich vrcholových výkonov. (12.01.2015)

Na Biutiful jsem se dost těšil. Poté, co se Bardem zčistajasna objevil v roce 2011 mezi pěti herci nominovanými na Oscara a poté, co mi tento film vychválila jedna kamarádka, jsem si konečně snímek sehnal a zhlédl. Bohužel musím napsat, že je to zklamání. Zklamání z toho, že sám film neví, čím chce být, zklamání, že ten, jehož jméno stále nedokážu napsat, má na víc. Stopáž je ubíjející a některé příběhové zvraty byly opravdu průhledné hned při jejich začátku (např. s těmi plynovými ohřívači…) Na druhou stranu tenhle film žene kupředu jeho hlavní hvězda - Javier Bardem. To je opravdu neskutečný herec. Vím, že si tímhle nezískám popularitu, ale napsat to musím - dodneška nepochopím, kde vzal Oscara za tu nudu No Country for Old Men když za tento film, kdy prakticky nesleze z plátna, opravdu hraje a jeho výkon je naprosto parádní, získal pouze nominaci. Já vím, s tímhle nic neudělám, ale napsat jsem to musel. Za mě je Biutiful naprosto průměrným dramatem, které neví, kde a kdy má skončit, tak jede cca 45 minut přes čas. Nicméně díky Javierovi a jeho charismatu to vydržíte. 60 %. (15.12.2011)