Biutiful

Tak nějak nevím. Málo děje, moc nicneříkajících rozhovorů u jídla, hodně správňácký hrdina, klika, že tam neměli psa, co šel taky zachránit a nepodbarvovala vše melancholicko-dramatická hudba. Zatím pro mě nejslabší Iñárritu. (10.02.2012)

Alejandro González Iñárritu umí syrovost a smutek jako nikdo jiný. Jde na krev a na kost. Je v tom tolik krutosti života, že by to vydalo na 5 dalších depresivních filmů. Není to ale krutost pro krutost, je to velmi uvěřitelný příběh a skvělý (byť velmi smutný) film. Uxbalův boj s osudem, který mu nastrkuje další a další osudové překážky jako by naznačoval, že na temné straně není pro toho, kdo tam je příliš dlouho vítězství prostě k dispozici. Kořeny a vazby jsou příliš pevné a spletité. Není to až zas tak dokonalé a rafinované, jako Amores perros, ale i tak velmi slušný film. (15.07.2012)

Javier Bardem umírá. Umírá obklopen velmi depresivními lidmi, prostředím, zkrátka vším. Do toho všeho ještě mizérie čínských a senegalských přistěhovalců v nepřátelské Barceloně na níž má hlavní hrdina také nepřímo vliv. Javier Bardem je zoufalý, že umírá a také z toho, že nemůže svým imigrantským "přátelům" víc pomoci. Člověk by čekal, že ho to vtáhne, mě bohužel ne. Příběh je hrozně plochý, kdokoliv, cokoliv udělá, nepřenáší nic ze svých emocí na plátno. A tak si příběh přes dvě hodiny plyne a když skončí, tak člověku z něho nic v hlavě nezbyde. Škoda. (02.01.2013)

3/4 hvězdy... Celý snímek vyvolává podezření, že nás autor bezdůvodně nutí sledovat všechnu tu bídu jen proto, aby z nás ždímal emoce a na konci nás zmanipuloval takovým způsobem, že se s vděkem naučíme přijímat ,,život, jaký je". Na místo, aby film vyvolával pobouření nad tím, v jakých podmínkách někdo může žít, nutí nás spíše k všeobjímajícímu smíření... 60% (27.03.2013)

Tento film má duši. Je syrový a mrazivý. Skrývá odhodlání, smíření, lásku, neschopnost uchopení sebe samého . . . Stejně jak pomalu plyne se vám zavrtává i pod kůži. Komunikce s mrtvými, která doprovází celý příběh, je zde úžasně vypointována. Javier Bardem jednoznačně přesvědčivý. Iñárritu mě přivedl k malému filmovému orgasmu. (10.02.2011)

„Miláčku, to, co vidíš, nejsou hvězdy. To je tvůj nervovej systém.“ Iňárritu mě tímto snímkem doopravdy dostal do kolen. Každá scéna k divákovi hovoří, o něčem vypovídá, člověk má pocit, jako by byl s postavami uvnitř filmu- a co je horší, stejně jako oni, nemohl ven. Hlavní postavou je kšeftař Uxbal, perfektně ztvárněný Javierem Bardemem. Uxbal není kladný hrdina, ale ve filmu, kde chudoba, drogy, smrt, prostituce, alkohol, zločin a deprese tvoří nerozmotatelný slepenec, je pravděpodobně hrdinou nejkladnějším. Beznadějnost filmu podle mně spočívá mimo jiné v tom, že ani děti v tomto prostředí nejsou nevinné a nečeká je o moc slibnější životní dráha než jejich rodiče. Mimo Bardema skvěle hrají i Hanaa Bouchaib a Guillermo Estrella v rolích jeho ratolestí. Vůbec všichni herci jsou velmi dobří a až nepříjemně přesní. Jako by vůbec nehráli, jen dovolili kameramanovi zachytit svoje životy. Kamera tedy diváky nijak nešetří, a ukazuje velké hrůzy stejně jako malé naděje. Střih je taktéž efektní. O Biutiful se těžko mluví, lepší je ho vidět. Neobyčejně silný film. (13.03.2011)

V jednu chvíli drsné a mrazivé, v další jemné a poetické. Zvláštní film, dost nevyrovnaný, přesto má svoje kouzlo.Musím se přiznat, Uxbalovi jsem moc držela palce, aby došel jakéhosi "spasení". Moc se mi líbil konec. Určitě se na film podívám ještě minimálně jednou, ale musím si ho nejdřív nechat usadit. Je to za 3,5* ! (06.11.2011)

Pomalu plynoucí příběh,který ukazuje svět z jeho nejhlubšího dna a tím ve mně vzbuzuje pocit radosti nad životem mým.Pěkný. (08.01.2012)

Nejdřív byli v módě italové a pak španělé. Nejdřív Ramazzotti, pak Banderas. Ale to už je všechno pryč. Snědý hochy převálcovali bledý upíři, a tak jejich čest zachraňuje pro odrostlý holky další prcek z jihu, protože se tváří, že má charizma. ble.Nuda první třídy. (19.01.2012)

70% (21.04.2012)

Všechny Iňárritovi filmy mají svoji podobnost. I zde je nám ukazováno, jakou drsnou tvář může mít lidský život. Oceňuji tento film pro svůj upřímný lidský projev............... příběh mohl být kratší......... Celkově 65% (24.04.2012)

Citlivě zpracovaný obraz vnitřního rozporu člověka a surového boje ve volbách lidského přístupu, vztahů člověka / člověk, že krev není voda, partnera a partnerky, otce a matky, dětí a rodičovství, hlas krve, kterýžto člověka posune za hranice vlastních možností. Otázky smrti a života zde vnímám jako sekundární, přesto výrazné, dopady nemoci a boj s tím za zdraví .... s uvědoměním, že čas prchá jak mrcha a nikdo ho nemáme na rozdávání, bohužel k uvědomění toho dochází až ... v tomto případě za pět minut dvanáct. Přestože mnohokrát viděné otřelé téma, pro tentokrát velmi citlivě zpracováno a pohled na vnitřní zoufalství mi zvedal tlak, ježil ochlupené porosty a rolovaly se mi smutkem podkolenky.... (04.04.2014)

Pravděpodobně mi muselo něco uniknout, jinak si neumím vysvětlit, proč se Biutiful setkal s tak vlažným přijetím. Jestli jsem tomu dobře porozuměl, Iñárritu leží mnohým v žaludku, protože měl tu nehoráznou drzost natočit opět to samé, akorát jinak. Mám pro to jisté pochopení, opakovaný vtip není vtipem, na druhou stranu impotence se nad tuto banalitu povznést je přinejmenším úsměvná. Mé nadšení, dá-li se to tak vůbec nazvat, budu tedy prozatím přičítat osobní zkušenosti, která mě s tímto magicky naturalistickým počinem neodvratně pojí. (25.04.2014)

Festivalový kúsok, no nie až tak divácky, určite nie je to pre diváka, ktorý je zvyknutý na komédie. Na čo sa budeme hrať, Alejandro.. sa týmto motívom inšpiroval pri tvorbe filmu. Javier Bardem vo svojej živelnej forme, a právoplatne by som mu udelil za najlepší výkon, pretože každú jednu jedinú sekundu, ktorú zahral, zahral s veľkým precítením (pri to nepôsobí natlačené, že chce aby to bolo dobré). Jemne roztrasená, prepracovaná kamera s detailami. Drsný, realistický film... feťák s dobabraným životom a minulosťou, choroba, ktorá ho zabije tak či ona... Biutiful má zrejme veľký zmysel pre humor.. osobne vlastním tento film zo série FILM X, a skutočne je to výzva na emocionálneho jedinca... /80 %/ (29.06.2017)

Veľmi smutný film. Podľa môjho názoru mu prestrelená minutáž vyslovene ubližuje. Každopádne, i keď sa budem opakovať platí, že Bardem patrí medzi TOP 10 svetových hercov, ktorý zahrajú vierohodne absolútne čokoľvek. Ale naspäť k filmu, smutné osudy, smutných ľudí, s výrazným podtónom na deti a ich osud. A je z toho smutná trojka. (30.10.2017)

Bylo tam toho prostě hodně, kdyby se soustředili jen na jednu věc, mohlo to být daleko lepší. Takto to drží nad vodou jen výkon Javiera a všechno ostatní je neuchopené. Nelze ukočírovat všechno, jeho nemoc, duševní problém u manželky, bídu, homo vztah, uprchlíky z Afriky, z Asie, počůrávající se děti a kdoví co ještě. Celé to pak totiž působí jenom na efekt, že si to spíše jde jen pro ceny, než aby to něco podstatného sdělovalo. (17.02.2022)

Syrove realisticky, lidsky pribeh ze spinavych ulic Barcelony... (08.02.2011)

Další sondička mezi ty "méně úspěšné". Možná trochu vypočítané na efekt a zbytečně dlouhé. Taky ty "mystické" okamžiky si mohl pan režisér odpustit, jsou celkem zbytečné a bezúčelné. Javier Barden jako vždy velmi dobrý, zbytek jen tak sekunduje. Barcelona dostatečně odporná. Asi ideální film na romatickou návštěvu kina na Valentýna (blicí pytlíky a krabici kapesníčků pro přítelkyni nutno vzít s sebou) :) (10.02.2011)

Když jsem se vrátil z kina a znovu si přečetl anotaci, tak jsem si nebyl úplně jistý, zda ten, kdo ji psal, film vůbec viděl. Já jsem viděl velmi působivý, herecky nadstandartní, vizuálně propracovaný snímek, který vůbec neukazoval životní cestu Uxbala - naopak; ukazoval velmi mnoho věcí KOLEM Uxbala. Jednou z hlavních postav je dle mého taky Barcelona. Film má silný sociální podtext, i když se jen letmo dotýká určitých problémů podsvětí velkoměst. Ze střídání záběrů na imigranty ve skladišti a na nekonečné sítě ulic dopadá na člověka nakonec docela ztísňující pocit, protože si uvědomíme, že to, co je nám předkládáno, je jen jeden příběh z milionu podobných. A rozhodně mi stál za vidění, protože je naplněný několika momenty, na které jako divák nikdy nezapomenu. (27.03.2011)

Příběh zespoda, z bláta, z ulice, syrovost, chudoba, hloubka. Bardem a Iňarritu dva, kteří si rozumí a jejich práce má smysl, vyprávějí příběh o kterém se moc nemluví, není to legrace, není to napětí, není to akce, není to tanec ani hudba, není to romantika ani drama, není to nic jiného než holý život. Tleskám ve stoje a vřele DOPORUČUJI všem, kdo si myslí, že jsou na dně. (08.06.2011)