Mary a Max

Jeden z mála animáků, který není určený pro děti. Adam Elliot je zajímavý tvůrce s originálními a hlavně hravými nápady, takže není nouze o nevšední situace, dialogy… prostě vše na tomto filmu je opravdu jiné, nevšední. A i když Mary and Max není zrovna pozitivní film, tak vám rozhodně nepřivodí depku, spíše si řeknete, že jste už hodně dlouho nic podobného neviděli a od filmu budete (i přes jeho konec) odcházet v dobré (ne skvělé, ale jen tak nějak dobré) náladě. A takovéhle originální filmy mám moc rád. 80 %. (07.12.2012)

Geniální dílo po všech stránkách. Po stránce výtvarné, obsahové, scénáristické i v celkovém zpracování. A také v charakterech obou hlavních postaviček. Melancholické, šedivé, plné pravdivých myšlenek a velmi skutečné. Od Adama Elliota jsem již zhlédla výtvarně obdobně zpracovaný krátký film Harvie Krumpet, jemuž jsem taktéž udělila plný počet. Pokud Vás Mary a Max uchvátili, rozhodně si udělejte chvíli i na Harvieho:) (18.09.2011)

Pravdepodobne nejdepresivnejsi animak, co jsem kdy videl a taky jeden z nejdospelejsich. Australska holcicka s flekem na hlava, ktera nema zadny kamarady jenom kohouta, fotrik vycpava ptaky a matka chlasta si dopisuje s tlustochem z ameriky, kterej furt jen zere, ma panicky zachvaty a boji se lidi, uz jen to zni znacne odlisne od klasicky animovany produkce. Jenze tady navic Elliot macha hlavni hrdiny v samotnym dne, takze dojde na spoustu umrti, blazinec, chlastani a podobne a vsichni tu jsou porad nestastny, trapi se, jediny co je drzi pri zivote jsou vzajemny dopisy. A tohle vsechno je rozvinuty na minimalni plose a dej tak skoro neopusti dva domy a sestava pouze se stridavyho predcitani a psani dopisu hlasem vypravece. Navic celkovy depce pomaha i animace, ktera je znacne pokrivena, uchylna, ale i stylova a celej New York je udelanej cernobile. Ale aby to cloveka uplne nerozsekalo, film je zaroven natocenej tak jakoze mile a vtipne a dojde sem tam i na sice zbytecny, ale vtipny, infantilni forky. Lepsi 4*. (28.10.2009)

Život v kostce dvou labilních aspiků, lemovaný instantními pořekadly a lidovými pravdami. Tak nějak přímo, až prvoplánově podávané kondenzované mléko s časem ztrácí říznou chuť a málem začne nudit. Trošku horská dráha, kdy nahoru táhne audiovizuál, cynismus a sympaticky jednoduchý Max, dolu pak fascinace infantilními intermezzy, repetitivnost hýřící stereotypy a nijak uvěřitelná Mary. Jedna věc mě ale zarazila. Člověk asi někdy potřebuje banálním sdělením dostat přímou na solar. Možná opravdu právě proto prapůvodně vznikaly otravné putovní maily. Odpouštím ti proto, že nejsi dokonalá. Tahle věta mi protáhla nějakou ucpanou cévku v mozku (jsou v mozku cévy?) a nad hlavou rozsvítila žárovičku. Snad se mi usídlí hluboko v nevědomí. Byla by škoda o ní přijít. Už jen za tohle sdělení film stojí. (08.08.2011)

Velký duch kritického tónu nesoucího se příjemným příběhem dvou osamocených lidiček, kteří chtějí a mají co říct světu, ale říkají to jen sobě a přitom jim svět uniká... Vše v tomto dílku má svůj smysl, zrůdnost animovaných postaviček i okolního světa, vystavění příběhu a opravdu humorný a trefný text. Velmi mile mne snímek překvapil a zapisuji si jej navždy do kolonky "The best"... (18.09.2011)