Režie:
Miloš BobekScénář:
Anna JuráskováKamera:
František ProcházkaHudba:
Otmar MáchaHrají:
Růžena Merunková, Ljuba Krbová, Ivan Trojan, Věra Galatíková, Dana Syslová, Jaroslav Satoranský, Kateřina Hejdušková, Michal Alexandridis, Sabina Laurinová, Saša Rašilov nejml., Sylva Sequensová (více)Obsahy(1)
Pohádka na motivy J. Š. Kubína vypráví příběh Václava (A. Rašilov), syna lesní víly Mileny (L. Krbová), a krále Silventa (I. Trojan). Milena, která je za svou pozemskou lásku potrestána královnou víl, se promění v zelené světýlko. O malého Václava se starají pěstouni (D. Syslová a J. Satoranský), kteří ho našli v lese. Když se o svém osudu Václav dozví, opouští rodinu i kamarádku Flórinku (S. Laurinová). Vydává se do světa, aby vyhledal své pravé rodiče… (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Víla odkládá synka do kapradí, aby ho mohli najít lidé a sama je zakletá do světýlka - bludičky, protože takový je trest víly za lásku. (Vykrádačka Strakonického Dudáka, ale čert to vzal.) Ještě mu dá pro štěstí klíček, zlatý klíček (no velmi praktické, klíč je zlatý a dost velký, za to by se dal pořídit baráček, kus pole a kravka), který mu otevře dvířka ke štěstí (jímž není zakoupení domečku, pole a kravky, i když se to nabízí). Vílo-lidské dítko roste, až se dostane do kriminálu, kde, považte, byl (SPOILER) počat tatíčkem králem a matičkou vílou, jak mu matička při prvním a jediném rozhovoru v životě sdělí. Kdybych měla o svých rodičích vědět jenom jednu věc, nechtěla bych, aby to byla zrovna tahle. Václav si dveře z kriminálu otevře a odejde, klíč (ano, ten zlatý klíč) tam nechá. Komu není shůry dáno, za své dědictví si domeček, pole a kravku prostě nekoupí. ()
Smíšené pocity ... Na jedné straně filmařsky hezky natočená televizní pohádka, na druhé straně dějově nezajímavá, depresivní a prapodivná s koncem nekoncem. Pokud tvůrci zamýšleli toto dílo věnovat dětem, chyběl tam rozhodně ucelený a šťastný závěr. Škoda, určitě by si ten námět zasloužil lepší zpracování. ()
Filmařsky podařená, ale jinak naprosto zoufalá pohádka trvající všehovšudy 35 minut. Příběh především v první polovině zcela nezajímavý, během kterého uplyne 20 let a naráz tu máme dva mladé lidi, kteří si k sobě horko těžko najdou cestu. Navíc nezvykle smutný pohádkový konec pro jednu z hlavních postav. Podivné, zmatené a nudné. ()
Víla je potrestána za láska k člověku. Král se trápí, jinou nechce. Chalupníci najdou cizí dítě a ujmou se ho, ale ono se rozhodne pátrat po svých pravých rodičích. A z mladého Ivana Trojana se stává starý král a z klučka mladý chasník. Ten starý Ivan Trojan se tvůrcům ale moc nepovedl. A to pátrání také ne. Víla sice nakonec prozradí klukovi vše potřebné, ale ten zrovna sedí v lochu a aby to nebylo příliš složité, uvědomí si, že miluje svou skoro sestru. ()
No, to je tedy pohádka za všechny peníze. Nalezený hoch najde své rodiče jen proto, aby jednoho vzápětí ztratil a druhého se zřekl. Dívka žijící na samotě s rodiči si deset let myslí na svého nevlastního bratra, který od nich utekl. Víla hodí za hlavu všechno (včetně vlastního dítěte) jen aby se mohla vrátit k družkám, které ji předtím zapudily, a mohla s nimi tajtrlíkovat po lese. A chudák král, který vlastně neudělal nic špatného (kromě mladistvé, naivní poslušnosti k matce) je odsouzen k celoživotní depresi a vlastně se ani nedozví, že má syna. Kde v tomhle má být pro děti ponaučení, to tedy netuším. ()
Reklama