Nedodržený slib

Film, ktorý sa vymyká ostatným v danej dobe. Je to skutočný príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý je na naše pomery spracovaný naozaj svetovo. Film mi ukázal, aké je dôležité nevzdať sa viery ani v najťažších chvíľach života, že ideológie, čo si vymýšľajú ľudia nie sú dokonalé, ba naopak, každá z nich má veľa čiernych miest. Veľmi sa mi páčilo, že sa to neodohráva na jednom mieste, ale celý skutočný príbeh je rozpracovaný do detailov. Futbalom to u mňa tiež vyhralo. Témy ako futbal, holokaust, SNP, partizáni v boji v mestách, či v horách, sanatórium, pracovný tábor, kláštor ma potešili. Potešilo ma, že sa režisér z toho nebál urobiť skutočný životný príbeh od života židovského chlapca pred vojnou v usporiadanej spoločnosti, cez všetky útrapy, až po úplne nový život po vojne. Graficky je to profesionálne, zvuk, hudba, dialógy úplne prirodzené. Je to ľudský film a veľmi slovenský, je to z neho cítiť. V našej tvorbe to patrí medzi to najlepšie a tiež v tej svetovej by to malo patriť medzi špičku. (21.04.2012)

Jakkoli jde o (zatím) nejlepší Chlumského dílo, opět to funguje spíše po technické stránce než kvůli příběhu. Největším problémem se stala naddimenzovaná stopáž, která zejména v expozici neopomenula nic z klišé podžánru „Židé za druhé světové války“. Potom už se film naštěstí rozeběhl zajímavějšími a méně předvídatelnými směry. V hereckém obsazení figuruje množství výborných herců, byť v malých rolích, ale klíčové bylo obsazení Sama Spišáka, který film dokázal přesvědčivě utáhnout. (10.07.2009)

Jiří Chlumský má až příliš velké oči. Místo, aby se držel hlavního hrdiny, tak těká po různých událostech, ale samotné prožívání titulní postavy je pro něj jenom doplňkem. Za stejný rozpočet by se dal zválet stejně intenzivní film jakým byl Pianista, jen to by někdo musel umět nahlédnout do lidské duše. Takhle se ve filmu jen zrcadlí nenaplněné ambice, a to i přes vydatnou snahu některých herců. (18.08.2009)

(CINEMA MUNDI 2010) Nedivím se tomu, že NEDODRŽENÝ SLIB byl vyslán za Slovensko na Oscara, protože v sobě spojuje dostatečně silné téma i realizační zdatnost nevídanou nejenom v rámci slovenské, ale i české polistopadové tvorby. Nepřekvapuje mě ale ani to, že se nedostal do užšího výběru, protože se jedná nejenom o film definitivně účtující s minulostí slovenských Židů za druhé světové války, ale i s ostatními filmy, které vznikaly především v 80. letech díky slovenským ateliérům na Kolibě. Podnětnost finančně dobře zajištěné projektu, což je na něm v tom nejlepším slova smyslu vidět, spatřuji ve spojení stylu slovenských děl z koncentračního prostředí a těch ruských partyzánských, protože jinak jde "pouze" o důsledné naplnění konceptu se vším, co lze očekávat (v tom pozitivním, ale i negativním slova smyslu, např. poslabší, ale v kontextu české a slovenské tvorby nadstandardní postsynchrony). Koncept ale oceníte jenom v tom případě, pokud přistoupíte na to, že nejde o introspektivní vyprávění z pohledu hlavní postavy, i když jí je přisouzena řada hlediskových záběrů, ale o národní film - svým tématem i vztahem k jiným slovenským spřízněným, nutno podotknout že ale kvalitativně lepším kouskům. (28.02.2010)

...z mojho pohladu kvantitativne predimenzovany scenar s herecky nevyraznym krytim ..na ukor uhladenosti , prepracovanosti a zmysluplnej funkcnosti klucovej postavy vo vire historickych suvislosti, elementarne nahlodavajuci harmonicku konzistenciu posolstva doby .... ps : este zopar krat Kerekesova prijme ulohu podobneho zamerania a s velkou prevdepodobnostou sa z nej stane Patronka vsetkych POBEHLIC na Slovensku ! ... (09.01.2013)