Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Pôsobivá eko-agitka, ktorá nielen kritizuje a varuje, ale aj radí, ako proti kritizovanému bojovať a dáva nádej na zlepšenie. Dvojhodinová stopáž nie je na škodu, naopak filmu dáva možnosť byť komplexnejším a výraznejším. A veru že tvorcovia túto možnosť využívajú. Nebyť prvoplánového monológu rozprávača, dal by som 5*. Tie obrázky totiž majú OBSAH. P.S.: Milujem mrakodrapy a nevadí mi megalománia, ale s kritickým postojom k Dubaju sa plne stotožňujem. Film ho vyslovil za mňa. (07.06.2009)

Po prvej časti: Zem zhora a zároveň zblízka. Chvíľu sme v Kostarike, strihom zase v Indonézii a v zápätí v Himalájach. Ako podnet na zamyslenie osožné, informačne samozrejme povrchné. Ide o to, ak vás niečo zaujme, naštudujte si. Vizuálne nádherné, až mi pripadá, že ten komentár je tam navyše. Z jedného uhľa pohľadu je, z iného je to vlastne práve o ňom. (15.10.2014)

"Chtěl jsem být vědcem a stal se ze mě fotograf a kameraman", říká Yann Arthus Bertrand. "Z horkovzdušného balónu se stal ideální prostředek pro natáčení. Jeho pomalý let poskytuje dostatek času na nalezení nejvhodnějšího záběru. Nejdříve se zvolna přiblížíte a pak začnete pomalu stoupat. Přitom se před vámi pozvolna odkrývá celá krajina až k horizontu. Při fotografování a natáčení zvířat z výšky jsem objevil tvářnost zemského povrchu, ale i úsilí člověka při jeho činnostech, ať už jsou jakékoliv. Uvědomil jsem si důležitost teritorií. Když jsem se vrátil po čase do Keni, abych natáčel tento film, mimo hranice rezervace už nebyla prakticky žádná volně žijící zvířata. Za třicet let zde zmizelo 95 procent žiraf. V době, kdy jsme natáčeli tyto záběry, byli hroši opět zařazeni na seznam živočichů, kterým hrozí vyhubení. Létám už třicet let. Tyto cesty mě naučily vše, co vím. Objevil jsem při nich, jak lidé pracují, poznal jsem jejich archaická gesta, jejich políčka. Dodnes většina z nich pracuje holýma rukama. Např. čajové plantáže v Keni nabízejí neobyčejně bohatou paletu zelených barev. Na záběrech z výšky vypadají jako obrovité malířské dílo. Musím přiznat, že tyto obrazy miluji. Při své profesi se ale téměř každý den setkávám s neřešitelnými paradoxy. Jako jsou například skleníky u jezera Naivasha. Pěstují se zde květiny, které se vyvážejí do Evropy vzdálené více než 6000 kilometrů. To vyžaduje letecký transport a pesticidy na pěstování. Výsledkem je znečištění jezera a to nemluvíme o vodě spotřebované na zavlažování. Z ekologického hlediska je to hrůza. Keňané tu ale nacházejí práci. Sice špatně placenou, ale aspoň nějakou. Výsledkem je růst slamů. Ten v Nairobi je největší na světě. Když jsem kdysi opouštěl tuto zemi, nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu natáčet lidi a města. Ale pokud se dnes zajímáte o přírodu, musíte se zajímat i o člověka a jeho vliv na tuto planetu. Změny klimatu jsou totiž patrné všude po světě. Po mnoha letech přemýšlení jsem se o tyto myšlenky chtěl podělit s ostatními. Proto jsem před nedávnem do mnoha zemí vrátil a natočil film 'Domov', který už zhlédlo na 150 miliónů lidí pěti kontinentů prostřednictvím mnoha médií." (28.12.2012)

Hodnocení tohoto snímku je v mnohém sporné. Jak hodnotit film a nehodnotit pouze jeho téma? Jak hodnotit krásné záběry, které díky své prvoplánovitosti koketují s označením kýče? Jak přijímat zjednodušené teze, jež vypravěč klade a na nichž celý film stojí? Projekt je to úctyhodný. To bez diskuzí. Jako popularizování závažných myšlenek o globalizaci, globálním oteplování a ničení přírody to funguje výborně. Po umělecké a v mnohém i dramaturgické stránce jde však o hrozně rozkolísaný projekt. Oproti jiným podobně zaměřeným filmům (např. Redgiova Qatsi trilogie) tedy hodnotím Home jako hodně dobrý průměr, který si neklade žádné umělecké ambice ale zaslouží si určitě vaší pozornost. (P.S. Hudba nejednou připomene melodie Philipa Glasse.) Více v recenzi na indiefilm.cz. (28.05.2009)

Fascinujúce obrazy, príjemná hudba, komentár, o ktorom by sa dalo diskutovať, ale predovšetkým smútok je tým, čo by malo byť celkovým dojmom. Smútok z toho, že sa považujeme za najinteligentnejšie tvory planéty a pritom systematicky pracujeme na záhube celku pre krátkodobý prospech časti. Smútok nad tým, že patrím k nim a nič proti tomu nezmôžem. (25.05.2017)