Nepokojná láska

5-dielny slovenský seriál, kedy prvé tri diely boli natočené v roku 1975 a ďalšie dva pre veľký divácky úspech dotočené v roku 1979. Môžeme tu vidieť skvelého Júliusa Pántika v roli lazníka a neskôr predsedu JRD Poniky, Jána Daňa. Jeho dcéry stvárnili Sylvia Turbová ako poľnohospodárska inžinierka Mária a Petra Černocká ako speváčka Eva. Ešte treba vyzdvihnúť veľmi dobre napísané a zahraté vedľajšie postavy, ktoré boli výrazným spestrením na báze humoru a ktoré stvárnili Anna Grissová a Ľudovít Króner. (18.02.2009)

Česká kinematografia mala Lišku, slovenská Svätozára Stračinu. Keď sa ozve pár tónov jeho skvelej hudby a prekvapený Julo Pántik víta doma dcéry Silviu Turbovú a Petru Černockú, ktorým síce písal, ale list neposlal - poslala ho Kveta Stražanová, všetko do seba zapadne.... Áno je to rok 1975 a normalizácia už ide na plné obrátky, ale aj tak vznikli v televízii takéto diela, v ktorých bol kvalitný scénár, výborná hudba, špičkoví herci, kamera Vlada Ondruša a Jozef Zachar, ktorý to ako režisér zastrešil. (04.08.2015)

Těžké moc těžké časy hospodaření a k tomu v chalupě tři ženské. Pántik byl samorost jak se na tuhle dobo patřilo, hlavní slovo měl v chalupě chlap ale musím uznat že jeho dvě dcery se potatili a tak není divu že se snima hlava rodiny nemohla domluvit a tak postupem času slevoval ze svých požadavků. Výborné herecké obsazení a krásná s jiskrou v oku Sylva Turbová. :-)) (03.12.2015)

Pro Čecha je na tomto seriálu nejzajímavější košická produkce. I toto dílo patří do československé televizní klasiky a Pántikův výkon je monumentální. Muž práce, ale jaký muž! Petra Černocká, která mě nepřímo na tuto svoji roli upozornila prostřednictvím svého vystoupení v Šípově pořadu VŠECHNOPÁRTY, nelhala. Skvostná hudba, zajímavá rámující krajinná kamera, ale i rozvětvená rodina Daňovců, to všechno dává košickému počinu neotřelost a původnost. Název plně vystihuje horečný tep díla i života slovenské venkovské rodiny. Zážitek se to zdá být trvalý a neotřelý. (31.12.2023)

Výborný slovenský seriál ze sedmdesátých let s Julem Pántikem v hlavní roli. Viděl jsem nyní asi po třiceti letech a musím říci, že se mi to velmi líbilo. Jen jeden osobní postřeh. Nevím proč, ale Martin Huba se mi v těchto starých filmech zdá neobyčejně slizký. V těch porevolučních mi vůbec nevadí. Tady mě ale jeho postava doslova vytáčela... (23.10.2010)