Lůno

Páni, po shlédnutí mám opravdu rozpačité dojmy. Začátek se rozjel slušně-ponurá a studená atmosféra, krásné anglické pobřeží, roztomilé přátelství dvou dětí. Eva Green jako dospělá Rebecca mi byla nesympatická s tím svým poťouchlým úsměvem (hned od začátku bylo jasné,že vyvede nějakou pitomost),přestože samotná herečka je výborná, výběrem téhle role to netrefila. Dost mě zklamalo, jak se příběh vyvinul, opravdu jsem doufala, že to dopadne jinak. Díky konci jsem vážně znechucená a nevím co přesně si o tom mám vlastně myslet, přestože téma klonování lidí je samo o sobě zajímavé.. (06.06.2012)

Opravdu hodně zvláštní a rozvláčný film. Od začátku je jasný, že se nikam pospíchat nebude. Pomalé tempo, dlouhé záběry na krajinu, detailní obrázky šneků, moře a podobných věcí naznačují, že tohle je umění. Fliegauf nastoluje velmi dobrou a zajímavou myšlenku. Na můj vkus ji ale dávkuje až moc sterilně a dlouze. Je škoda, že se víc nezabýval tím, co se stane, až klon vyroste a "matka" pocítí znovu to co předtím. Je to tam chvíli a nestačí se to pořádně rozehrát. Eva Green neni vůbec špatná herečka, ale film sama ještě neutáhne. Její obličejová mimika ještě není na úrovni úplné přesvědčivosti. Smith není špatnej, ale někdy trošku přehrává. Podařená je též kamera a opravdu hodně detailní zvuk, který mě ale místy už hodně iritoval (vypadalo to, jak když soused zabíjí hřebíky do stěny a vrtá). Je to fakt hodně silné téma, ale ne tak silný film, jak mohl být. K zamyšlení ale donutí. Čtvrtá hvězdička utekla jen o chloupeček, možná kdyby to bylo kratší. 65% (09.08.2011)

Skvěle hutná atmosféra, silné téma, perfektní kamera, ale Lůno dojíždím na tom, že chce líným stylem vyprávěním prodat fatálnost vztahu ústřední dvojice, ale to se mu na tak malém prostoru ani zdaleka nepodaří. Tady měl jít Fliegauf buď do extrému a natáhnou stopáž na dvě a půl hodiny, což by přežili jen nejodvážnější, nebo se zaměřit jen na jedné životní fázi a na ní celý vztah rozpitvat. Jinak samozřejmě skvělá Eva Green. (02.04.2012)

fliegauf sústredene, miestami meditatívne, občas až hypnoticky a hlavne výtvarne strhujúco rozpráva nielen príbeh o nekonečne a tom, či je etické a morálne ho prekonať z našej pozície smrteľníkov, o oprávnenosti, správnosti (či skôr nesprávnosti) zasahovania do prirodzeného chodu vecí a hrania sa na "boho", tiež však istú variáciu (a modifikáciu) "oidipovského" príbehu (freud by mal radosť) a nezvyčajný príbeh jednej neortodoxnej lásky; rozohráva to paradoxne ma malej ploche, no pocit komornosti kontrastuje s neustálym vizuálnym pripomínaním "nekonečna", v koncepčne geniálne zvolenej scénografii a výprave; a aj tak najviac potešia detaily: mŕtvy slimák v zápalkovej škatuľke, účesy evy green, prevrátený hrdzavý čln, socha tuleňa... režiisérovi sa podarilo príbeh zuniverzálniť zasadením do ne-času a ne-priestoru a tým úplne dôsledne dotiahnuť svoj pohľad na danú tému do nadčasovej platnosti; (01.04.2012)

V hlavní roli velké hluboké oči Evy Green a šnek. Lůno má stejnou krevní skupinu jako Kód 46 nebo Neopouštěj mě a v tomto subžánru poetické sci-fi z nedaleké budoucnosti/alternativní přítomnosti je asi tím nejkomornějším, co v poslední době vzniklo. Svoji meditaci nad oidipovským komplexem Fliegauf situuje na chladné pobřeží severského ostrůvku (?) působícího dojmem bezčasí a vytržení z reality, do které nás letmo zasazuje pouze zmínka o Japonsku. Veškeré pnutí ve filmu vychází z interakce dvou ústředních postav, jejichž vzájemný vztah postupně prochází několika odlišnými fázemi. Jak příběh pozvolna plyne ke svému nevyhnutelnému vyústění, začíná být jasné, že tím nejkrásnějším tady nejsou precizně komponované záběry přímořských pláží nebo stěží postřehnutelný, ambientní doprovod Maxe Richtera, ale skrz naskrz altruistické jádro filmu, v němž dochází k láskou motivovanému sebeobětování ve prospěch pokračování jiného, milovaného života. "I keep dying :-(" "Try again :-)" (01.08.2011)