Pontypool

Napad je perfektni. Z lidi se stava neco jako zombici neustale opakujici slova, protoze urcita slova jsou sama o sobe nakazou. Lidi furt neco drmoli, mlati se do hlav a poziraj se. Jenze je tu jeden problem. Prvni tretinu se jeste nic nedeje a seznamujem se s postavama a je to vicemene takovy normalni rano moderatora radia, pricemz ale Stephen McHattie je naprostej borec, takze jen kuli nemu jsem neusnul. Druha tretina uz je lepsi, ale u ty je zase jinej problem, z radia a telefonu prichazej zpravy, ze po meste vypukaj nepokoje, lidi se poziraj, budovy vybuchujou, jenze vy z toho nic nevydite a ja si pripadal, jak kdyby mi nekdo popisoval nejakej masakr, u kteryho jsem chybel. Nastesti pak prijde treti tretina filmu a to uz se do radia nahrnou "zombici", chytne to spravne napinavou atmosferu a posledni pulhodinku jsem si proste uzil. Proste 3* za originalitu a McHattieho, bohuzel to ostatni nestoji moc za pozornost. (08.01.2010)

Napadá mě hned několik stylových úvodů, ale ani jeden by se neobešel bez spoilerování. Tak nic:) Jedná se o mysteriózní horor z prostředí rádiové stanice. PONTYPOOL určitě stojí za vidění, originalita (snad) beze všeho. Ale kam se poděla působivost? Dokud divák ví úplný hovno a ani netuší, tak je to dobrý, ale jakmile má jít do tuhého, místo děsu a vystupňování přijde komedie a ta to zabije. Přesto opakuju, stojí za vidění, může vás to ohromit stejně jako otrávit. Já jsem asi tak přesně na pomezí. (22.02.2010)

V době, kdy je divák nucen se přehrabovat ve scénáristickém hnojišti, přijde mu vhod cokoliv, co byť mírně zavání originalitou, a pokud s tím vyrukují tvůrci hororů, překvapení se násobí. Pontypool táhne jedna myšlenka (bohužel suverénně vyžvaněná snad všude, kam se člověk podívá), která je rozvíjena z omezené pozice tří herců a tří místností. Víceméně to táhne charismatický Stephen McHattie, ale to stupňované napětí válí diváka až do samotného závěru. Ta ‚léčba‘ je diskutabilní, stejně jako potitulková sekvence. Každopádně, Orson Welles se svým slavným rádiovým ‚vtipem‘ by měl jistě radost. (24.10.2010)

Nudné jako vysílání Českého rozhlasu 3, kterému nebožtíci sežrali všechny zpravodaje. A ne, že by to před tím za něco stálo! Nevím, jestli by mě ale diskuze s posluchači o sklízení čaje ve východním Azerbájdžánu nechytla víc. Nenecháte li se deflorovat orgastickým hlasem fešáckého moderátora, sledujete jen další unylý den v krachujícím rádiu. Jako horor ovšem film nezklamal. Slova jako hrozné, strašné a příšerné se mi honily hlavou celou projekci! (09.12.2010)

Hodně zvláštní to epidemie postihla poklidné kanadské městečko Pontypool... Radiové vysílání patří mezi nejrozšířenější zdělovací prostředky a nikdo si nedovede představit, co by mohlo nastat, kdyby se pomocí radiových vln šířil nebezpečný virus... No, malou představu vám může nabídnout toto drama s velice příjemně poslouchatelným Stephenem McHattiem. Jeho hlas mi ještě teď zní v uších...zní v uších...zní v uších... :-) PS: Pozor na obsah nahoře, sedí snad jen ve jménech :-) 67% (10.01.2010)