Obsahy(1)
Anita, Dorit, Eva, Hennie, Lizzy, Susanne, Susy a Rosalie žijí v New Yorku, kde založily své rodiny a vybudovaly si své životy. „Vienna’s Lost Daughters“ jsou všechno židovské dívky, které vyrůstaly ve Vídni a byly z ní v letech 1938/39 vyhnány.
S překvapující otevřeností a emocionalitou se setkávají s režisérkou Mirjam Ungerovou a poskytují jí pohledy a vzpomínky z těch nejzazších oblastí svého soukromého života. Rozhodly se odhalit jí své vídeňské příběhy – příběhy z Vídně, která i v New Yorku žije dál.
Film ukazuje nehasnoucí jiskru v očích těchto žen, smích v jejich koutcích, otevřený výraz jejich tváří, pláč nad nezapomenutelným. Ukazuje, jak lze díky bridži, vídeňským písničkám a pečení těch nejlepších Sachr dortů žít v New Yorku vzpomínkami. Zajímá se o málem až somatické následky osudů těchto žen teď a tady. Na základě pozorování jejich amerického všedního dne a jejich obvyklého způsobu řeči lze pozorovat jak sepjatost s Rakouskem, tak také odtržení od následků rakouské kultury. Jak budou tyto – zatím již zcela amerikanizované ženy – reflektovat Vídeň coby součást jejich životních příběhů?
(Fary)
Recenze (2)
Nahlédnutí do současného života několika židovských žen, které je jejich maminky většinou na poslední chvíli poslaly samotné z Vídně do Anglie a které později osud zavál do New Yorku. Pouze jsem postrádala alespoň zmínku o tom, kdo a jak je pak vychovával a jakékoli poděkování za to alespoň některé z nich. Jinak se nabízí otázka, jestli to v konečném důsledku pro ně bylo skutečně lepší, že takto přežili, když většina z nich (ani ani jejich potomci ) se s tímto traumatem za ta léta nevypořádali. ()
Cekate-li svedectvi o holokaustu - nebude, cekate-li silacke vypovedi a emocni vylevy - nebudou. Cekate-li film z New Yorku a o New Yorku - nebude. Pokud vas zajima o cem ten film vlastne je, podivejte se na nej - urcite to stoji za to. ()