Režie:
Miroslav SobotaScénář:
Helena SlavíkováKamera:
Jiří PipkaHudba:
Svatopluk HavelkaObsahy(1)
Dramatizace filatelistické povídky Františka Langera. Tři vášniví sběratelé známek se domluví, že postupně každý zkusí štěstí u dcery jejich zemřelého kolegy filatelisty. Cílem je třeba i sňatkem získat vzácné známky. Až poslední z přátel má štěstí, protože předstírá, že se nezajímá o filatelii. Dívka si ho vybere, známky však prodá jeho přátelům, aby získala peníze na malý domek. V něm se po svatbě novomanžel tajně zavírá se svou sbírkou známek, zatímco předstírá lásku ke květinám... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
František Langer svět filatelistů znal a uměl o něm výtečně psát a vyprávět. Když se jeho povídky chopili takoví Mistři jako Brodský, Menšík a Lipský, muselo to dopadnout pouze tak, jak to dopadlo - skvěle. Navíc to dýchá romantickou starosvětskou prvorepublikovou atmosférou, což mi dělá také moc dobře. ()
Otík (Brodský) nasazuje před slečnou Johankou mimikry "snílka, kterému kousek barevného papírku dává možnost prožít všelijaké představy a dobrodružství", a doufá, že přechytračí nejen dědičku (Slunéčková) unikátního aršíku, ale i své parťáky (Menšík a Lipský). Ovšem jeho radostné mudrování o tom, že "někdy je umění cenu rozpoznat, jindy je umění rozhodnout se ji zaplatit" je předčasné. Filmová skeč na malém prostoru ukazuje sílu kvarteta hereckých osobností. ()
Malý milý film. "Johanko?" - "Ano, Otíku?" - "Já jdu zalejvat." - "Dobře, Otíku." ()
"Kousek barevného papírku dává možnost přežít všelijaké představy a dobrodružství." Aj keď sa to nezdá, tak zasnený Brodský nehovorí o LSD, ale o filatelii a spolu s rovnako postihnutými druhmi Menšíkom a Lipským uprú svoje snaženie smerom k pozostalej Slunéčkovej, dcére ich zosnulého kolegu, ktorého unikáty zo zbierky by radi zaradili do zbierok vlastných. No jedine Vlastimil je ochotný v mene pravej lásky podstúpiť najvyššiu obetu. Famózne zahraný a romantickou atmosférou oplývajúci vypointovaný kraťas. Vynikajúce. ()
Můj děda byl taky vášnivým sběratelem známek. Některá jeho alba jsem zdědil i já, nicméně lásku k nim už ne. A rozhodně bych se kvůli nim nehnal do chomoutu. To však nic nemění na tom, že tenhle krátký příběh má určitě jisté kouzlo okořeněné především solidními hereckými výkony ústředního tria. Vidím to na lepší průměr – 60%. ()
Reklama