Není zač

není to vůbec špatný film a proto nechápu tak nízké hodnocení, je to citlivý lidský příběh ze života, copak jsme už tak zbblý dobou, že nám nic neříkají lidské problémy? a o tom ten film prostě je, Většina herců byla fajn, i ta stará paní byla nakonec taky fajn, copak musí hrát ve filmu jen mladí a krásní lidé? je to určitý věk, co je na tom tak zlého? mě se prostě ten film líbil tečka, (17.12.2010)

Měla jsem to jednoduchý, protože bez ohledu na stav procent mi jméno Nicole Holofcener po dvou příjemných zkušenostech slibovalo, že to zas bude ok. Jak se tu v mnoha komentářích píše, je to o ničem. O krásném ničem, které zasáhne altruismem stižené obchodnice se starým nábytkem hladovějící po zpětné vazbě, jejich hladové manžely, manželů hladové milenky, milenek hladové sestry ... čili nás všechny, co máme někdy vždycky po něčem hlad. (13.03.2011)

Film plynúci pomalým tempom, v ktorom sa dejú veci individuálne dôležité, ktoré však nikto nerieši, len sa s nimi zoznámime. Avšak najdôležitejšou a zároveň najhoršou vecou snímku je fakt s menom komédia. Kto a prečo toto dielko niekto zaradil do žánru komédia, nato som počas sledovania neprišiel ( ikeď netvrdím, že sa tu nenašli aj úsmevné scénky)...... (28.09.2010)

Pohodový film o ničem. Anebo spíše o lidských vztazích - takže pro některého diváka možná o ničem. Pravdou ale je, že pro mě to bylo příjemné vybočení od všech těch blockbusterů a mainstreamů. Film byl fakt pohodový a ve velice klidném tempu. Měl takové švédské aroma a trošičku mi připomínal film "Děti nosí Santa Claus". Nebyla to komedie. Někdy by se ale člověk mohl a měl na chvíli zastavit a pustit si takovouto pohodovku, která si na nic nehraje, nic od vás neočekává a na první pohled vám nechce nic říct. Protože při pohledu blíž zjistíme, že film je prodchnut obyčejnými lidskými city, které stojí za to si hýčkat. (10.10.2011)

"Ve starém nábytku jsou duchové." V obchodě se vždy spolehlivě postavím do té nejpomalejší fronty, takže kdybych si jako mladík koupil byt s důchodcem, tak mě zaručeně přežije. Tady je to zásadní téma a já se musím přiznat, že důchodkyně Andra mě štvala svou nevraživostí, Kate mě rozčilovala svým sponzorováním bezdomovců a její drzá dcerunka Abby by ode mne nedostala džíny, ale na holou. A nyní k pozitivům. Dozvěděl jsem se, že lidi na vozíčku šoustají, líbila se mi upřímnost Mary a pochopil jsem výhodu stáří spočívající v beztrestném urážení svého okolí. To se mi jednou určitě bude hodit. A nyní mě omluvte, jdu si k opálené Mary nechat vymačkat beďary, aby mě při souloži s ní zbytečně netlačily. (11.05.2017)