Welcome
Welcome
Režie:
Philippe LioretKamera:
Laurent DaillandHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Vincent Lindon, Firat Ayverdi, Audrey Dana, Derya Ayverdi, Olivier Rabourdin, Behi Djanati Atai, Jacques Herlin, Jean-Paul Comart, Thierry Godard (více)Obsahy(2)
Sedmnáctiletý Kurd Bilal přijíždí do francouzského přístavu Calais, aby se odtud dostal do Anglie za svou láskou. Na místě zjišťuje, že cesta do Anglie nebude tak jednoduchá, jak si představoval, a vymyslí bláznivý plán – chce přeplavat kanál La Manche. Neumí ale dobře plavat. V téměř neřešitelné situaci, s dluhem a bez prostředků uprostřed cizí země, se ho profesionálně i lidsky ujímá místní instruktor plavání Simon. Vzájemný vztah tragicky poznamená obě strany. Imigrantské drama Welcome přináší silný příběh i skvělé herecké výkony obou hlavních představitelů. Autenticky je tu zachycen život v komunitě ilegálů živořících v Calais s věčnou nadějí, že se jim podaří uspět na Západě, a zároveň s vědomím, že domů se už vrátit nechtějí. Film je natočen s dokumentaristickou strohostí a v minimalistickém stylu, i tak si zachovává emocionální působivost. [44. MFFKV 2009] [FFF 2009] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
44th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2009 + 36. LFŠ UH 2010 - ZVLÁŠTNÍ UVEDENÍ - Cena LUX Evropského parlamentu (Welcome / WELCOME / Welcome) - Takový méně povedený The Visitor z minulého ročníku karlovarského festivalu, nebo v mnohém mě ho Welcome připomíná... - 90% ()
Já teda neznám francouzský zákony, ale pokud jsou takový jako byly prezentovány v tomhle filmu, tak jsem doslova v šoku jaký existujou v tak kulturní zemi jakou Francie je fašounský pravidla. To asi Monsieur Nicolas Sarkozy pracoval přesčas, protože tohle nikdo jinej než tenhle sebestřednej skřet vymyslet nemoh. A to frantíci kritizovali USA za nedostatek humanismu. To by se z tohohle světa jeden posral, fakt. Jsem hrozně rád, že když něco selhává, neselhávají francouzští filmaři vemou kamerou, drapnou herce a jdou všem ukázat jak se věci mají. Silně emotivní příběh o klukovi kterej uslyší ve filmu všechno, jen ne to po čem touží.....Welcome. Tak co mocipáni, jste spokojený jak kurvíte tenhle svět. Stoupněte si do kolečka a zatleskejte si jak ste "dokonalý" a hlavně pozor, nechoďte do okrajových míst velkých evropských měst, tam jsou totiž výsledky vaši zkurevný práce, bída, špína, lidská beznaděj a vzájemná nesnášenlivost. ()
..pre stretnutie so svojou milou prešiel pešky 4000km..pre svoj sen a slobodu sa rozhodl preplávať La Manche..a jeho inštruktor (aká jednoduchá bola cesta k nemu), bol taký blbec, že ani neprešiel cez ulicu, aby zadržal svoju manželku..(pri ktorej ani nevieme, prečo ho vlastne opustila). Všetci tomu prepadli, uverili a nechali sa dojímať. Ja som sa nevedel dočkať konca. Multietnicky prvoplánové a lineárne. ()
Jeden z nejlepších francouzských filmů poslední doby vypráví příběh ilegálního přistěhovalce Bilala, kurdského chlapce, jenž se z francouzského přístavu Calais snaží dostat do Anglie za svoji dívkou. Silný příběh o nikdy nekončící naději zobrazuje chmurnou autentičnost scén převaděčství, jenž často končí tragicky. Bilal zjišťuje, že je velmi složité přejít hranice přes přísná bezpečnostní opatření a tak se v zoufalství rozhodne, že jediným způsobem jak přejít, je kanál La Manche přeplavat. Za doprovodu instrumentální a velmi smutné hudby, která měla zvýraznit touhu, s jakou je někdo ochoten jít za svoji láskou, jsem trpce sledoval poslední zoufalé kroky Bilala, jenž tak odhodlaně riskoval svůj život, aby se setkal se svojí dívkou Minou. ()
Welcome je film opravdu k zamyšlení. Naše slavná "Pevnost Evropa", překypující bohatsvím a vymoženostmi, o kterých si může několik miliard lidí nechat jenom zdát, se vydatně a usilovně brání přistěhovalcům. Přistěhovalcům snižujícím naši životní úroveň, beroucím nám práci, vytvářejícím problémové sociální komunity, zkrátka Evropa je nechce. Je to anonymní dav podivných lidí, nemytých, odpuzujících. Ale co když se z davu vynoří člověk, který má tvář, jméno? Najednou je tu příběh, vztah, změna. Jen z lásky přeplavat La Manche do Anglie může jen blázen, to dojme i stárnoucího šampiona v plavání, poskytne pomoc, vyslechne příběh iráckého emigranta, a už se veze... Pomoc utečencům je nezákonná, přesto pomůže. Film mne zanechal rozpolceného. Vím jaké to je, když se do země derou stovky cizinců denně, sám jsem byl kdysi jedním takovým. Zároveň ale dnes jsem zase já ve své zemi. Je to opravdu těžké dilema a nemá řešení. A ty "fašounský pravidla" jak píše Enšpígl má v podstatě každá země EU. 80% ()
Reklama