Večírek

Indický herec nevyzpitateľného charakteru Hrundi V.Bakshi nechtiac zkazí natáčanie veľkorozpočtového spektáklu,a ani nevie ako sa dostane na párty snobov z hereckej brandže,kde v podstate nemá čo robiť,lebo producent mu oznámil,že si už nikdy nikde nezahrá a omylom je jeho meno medzi pozvanými...čo mu nevadí... Na párty stretáva pôvabnú speváčku Michele,s ktorou prežíva najlepšie časy života,ale najmä opitý čašník je geniálna postava vyrovnávajúca sa Hrundimu,udeje sa tu veľa úsmevných situácii a príde i ruský zbor,a finále,keď príde hippie dcéra so slonom,tak to je povestná čerešnička na torte.Vynikajúce prevedenie nálad 60 rokov. (20.12.2013)

V první půli to silně balancovalo na hranici vtipu a trapnosti, v té druhé se to zvrhlo v solidní anarchii. Akorát chudák slon... Nejvíc jsem se bavila u scénky na WC - není totiž nad to, když jdete u někoho cizího na onu místnost a pak zjistíte, že záchod nesplachuje nebo splachuje pořád :)) Což mi připomnělo jednu pasáž z mého oblíbence Bukowského: „Už se mi párkrát stalo, že jsem se natáhl pro papír a žádný tam nebyl. V takovém případě člověk sáhne pro papíry na přikrytí sedadla a zjistí, že už tam taky nejsou; vstane, podívá se pod sebe a vidí, že jeho vlastní právě spadl do vody. Pak už zbývá jen málo možností. Ta neuspokojivější, aspoň podle mých zkušeností, je utřít si prdel trenkama, hodit je tam taky, spláchnout a ucpat jim záchod.“ (07.03.2007)

No, čekal jsem víc humoru. Peter Sellers alias Hrundi V. Bakshi zářil jako vždy, ale kromě něho a toho opilého číšníka (pardon, nemůžu najít jméno jeho představitele) byli ostatní herci naprosto nevýrazní. Co se týče kvalitních fórů, tak se jich několik vyskytlo v první půli filmu, v té druhé jsem nenašel skoro žádný . Nic proti crazy komediím, ale tohle mi připomínalo grotesku , a to ještě ne moc zdařilou (paní domu, mě po svém asi třetím omdlení a následném pádu do bazénu, už moc nerozesmívala ;-)). Bohužel tentokrát ze spolupráce Edwards-Sellers nevyšlo nic, u čeho by se člověk od srdce zasmál. (14.05.2009)

Swingující šedesátky se krásně projevily v tomto příběhu snobů, co konečně jednou zažijí pořádný večírek! Hraje se o přetvářce, o falešné morálce, o tom, jak by všem bylo lépe, kdyby se hostitelé na večírku místo neustálého hlídání regulí, prostě od srdce zasmáli. A třeba po sobě hodili dortem... Rozpustilá nálada tohoto snímku je báječná a baví mě i lehce nostalgický konec. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si tuto jízdu užil od začátku do konce. Skutečně od srdce jsem se zasmál dvakrát (hrátky s přístrojem, co ovládá zařízení domu, záchodová scéna), jinak mi film přišel zvláštně zdlouhavý (neustálé přechody Bakshiho po domě), místy nevypointovaný (kam odtekla voda ze záchoda? co se stalo s dírou v podlaze?) a navíc se zvláštním sound designem (dlouhé rozhovory, co nejsou slyšet, neustále podbarvené "výtahovým" jazzem). Zpočátku jsou gagy slušné, ale pak se čím dál tím více opakuje to, že někdo někam padá, omdlívá (hostitelka omdlí a spadne do vody snad třikrát!) nebo se ožrale motá. Ano, jdu zřejmě proti většině, ale ožralý číšník mě spíš iritoval než bavil. Neustále jsem řešil otázku - proč ho proboha nevyhodí? (27.09.2022)

One man show Petera Sellerse, který opět potvrdil, že to byl neobyčejný herec s nekonečným komediálním talentem. Napsal jsem sice one man show Petera Sellerse, ale ožralý číšník mi uvízl v hlavně stejně jako Sellersovy momenty. Pět hvězdiček nedávám z důvodu, že celý snímek nemá vyrovnané tempo, ale rozhodně slova nuda u tohoto filmu nečekejte........ (22.06.2008)