Journey to the Center of the Earth
Cesta do stredu Zeme
Režie:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (více)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Bohužel neznám knižní předlohu, ale jistě je skvělá jako většina Verneových knih. Nemohu tedy soudit, jak se filmová adaptace drží či nedrží románu, avšak jako film je Cesta do středu Země sympatická. Je samozřejmé, že se na snímku výrazně podepsal zub času, nejvíce v oblasti triků a prostředí, ovšem stále jde o příjemnou dobrodružnou sci-fi podívanou, ve které není nouze o sympatické herce, úsměvné scény, mírné napětí a romantiku. ()
James Mason je pro mě více méně zárukou kvality v každém případě a nezklamal mě ani v tomto snímku, který je navíc krásně fantasy, a to hlavně díky výborné předloze, ale i díky zpracování. Tohle jsou ty staré efekty, které prostě miluji, navíc práce s ještěrkami se povedla. Vypadají nádherně uvěřitelné jako obří ještěři. Naivní a přitom nádherné. ()
Dobře zvolení představitelé a pěkné kulisy opravdu získaly filmu hodně bodů a po této stránce nemám absolutně žádné výtky, ale to klasický hodinový rozbíhání příběhu mi tentokrát moc nesedlo. Prostě se to nějak moc táhlo. A k tomu ještě onen fakt mé nelibosti příšer "vytvořených" z namaskovaných leguánů, ale možná jsem si to zkazil svým až moc velkým očekáváním. P.S. - Chci kachnu ()
Poslední ze tří velkých amerických adaptací Julese Vernea 50.let - před tím 20 000 mil pod mořem a Cesta kolem světa za 80 dní. Na rozdíl od obou jmenovaných je Cesta do středu Země asi nejméně ambiciózní, ve své jednoduchosti možná až béčková. I když jistě ne rozpočtem, protože rozlehlé dekorace Atlantidy, houbového lesa a dalších prostředí jistě nebyly z nejlevnějších. Filmu dominuje fantasticky tísnivý soundtrack Bernarda Herrmanna (hlavně útoky ještěrek působí vážně démonicky). I přes svou délku Cesta do středu Země příjemně ubíhá, a občasné logické kotrmelce a naivní momenty se snadno odpustí. ()
Další zfilmovaná Verneovka, která se mi zatraceně líbila. Proti knižní předloze tam jsou samozřejmě změny, některé větší, některé menší, ale ničemu nevadí. Herecky béčkově ucházející, scénáristicky také nic moc, ale co se týče výpravy, efektů a looku, tak si nemůžu stěžovat. Vypadá to všechno perfektně a z náročnějších efektů pak musím vyzdvihnout hlavně tu scénu s obříma varanama, která je (stejně jako zbytek filmu) neskutečně ohromující a hlavně důkaz toho, že staré, povětšinou ruční efekty jsou mnohem hezčí a příjemnější, než ty moderní. Skvělá dobrodružná podívaná pro celou rodinu, klasická padesátková s divadelníma kulisama, ale bavící a se suprovou atmosférou. Navíc se to vcelku drží předlohy (což se dá říct jen u mála Verneových adaptací), takže za mě spokojenost. Vůbec bych se nezlobil, kdyby to někde odvysílali, brněnský dabing v čele s Janewayovou (Sylva Talpová) zní skvěle. 80%. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (8)
- Mnoho lidí v davových scénách byli studenti Edinburské univerzity. (Marek06)
- Pred začiatkom natáčania nahradil James Mason chorého Cliftona Webba v úlohe profesora Lindenbrooka. (Dale)
- Dimetrodonm se kterým se hrdinové příběhu utkali, je rod vymřelého masožravého pelykosaura. Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 280 až 265 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci. Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Ve filmu za skutečný exemplář zaskakovala zvětšený a domaskovaný Leguán nosorohý. (sator)
Reklama