Růžový panter znovu zasahuje

Němé grotesce v její nejryzejší podobě je bohužel nejbližší titulková parodie Plavčíka na sladké vodě. Ve filmu jsou stále dobré gagy, dokonce i velmi umně rozvinuté, ale také je v něm větší kus nevkusu a mnoho minut, které ničím vtipné nejsou, což tentokrát bohužel platí i pro záběry se Sellersem (návštěva gay baru, první ze dvou laškování s ruskou agentkou). Edwards nezná míru, jak ještě zřetelněji vyjevují Velké závody. Neví, kdy přestat, aby vtip zůstal vtipným a nezačal působit velikášsky a trapně (nikoliv trapně tím zábavným formanovsko-papouškovským způsobem). Nemůžu si pomoct, ale scéna s rajským plynem mi i napodruhé, bez českého dabingu, přišla hrozná – nutno ovšem podotknout, že mne svého času neméně otrávilo, kterak s týmž plynem nakládali Laurel a Hardy. Čtvrtý Růžový panter se ještě víc než předchozí filmy naváží do bondovek, Clouseau je vlastně perfektní antitezí Jamese Bonda, jak nejlépe vynikne během scény na Oktoberfestu, kdy bez jeho přičinění pomře většina elitních zabijáků, jistě ne náhodou připomínajících padouchy, jimž čelil a jež likvidoval sám agent Jejího veličenstva. Ad absurdum je dovedeno taky typické bondovské finále, kdy 007 ulehává s krásnou ženou. Clouseau stěží sundá svršky. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99 (19.07.2010)

Neuvěřitelné. Úvod filmu představuje snad nejkoncentrovanější situační demenci, jakou si člověk umí představit, neředěnou klaunskou debilitu a rozpustilost obecních bláznů, vše tak sladce předvídatelné a vše tak dokonale zničující, že jsem se (opět) válel v křečích smíchu a kochal se přehledem, jakým Sellers udržuje grády i v těch nejstupidnějších eskapadách (v úvodní sekvenci v blázinci kupříkladu). Po famózní parodii na britské detektivky trochu var Růžového pantera zeslábne až kamsi do vlažných hodnot, slaboduchý příběh je skutečně do počtu a ani mnichovský October Fest se bůh ví jak nepovedl. Hradní závěr však vše napraví návratem pravé palby pokleslého humoru. Z hlediska skečů asi opravdu jedna z nejulítlejších krimi komedií, navíc ozdobená nebeskou komikou mistra Sellerse. (27.01.2007)

Patrně nejlepší z celé série. Geniální nešika Jacques Clouseau opět na scéně a zase šikovný jak hrom do police. Je zde patrná inspirace němými groteskami (dobývání hradu), neskutečné gagy. Navíc je ze asi nejlepší souboj s Katem a úvodní titulky s narážkami na významné filmy doby minulé potěší každého kdo se trochu ve filmu vyzná. (05.08.2009)

Film se podobá spíše bondovce (,,Můj bože, taková strašná zbraň v rukou šíleného Francouze!") obsahuje několik takřka geniálních scén (návštěva sanatoria, bradla, zdolávání hradeb, trhání zubu a zejména devastující výslech personálu) které neomrzí. Komisař Closeau, který ,,vždycky prohrával když ostatní vítězili" je jedním z nejlépe napsaných a zahraných detektivů filmového plátna - a naštěstí má v tomto filmu konečně zajímavého a nebezpečného protivníka, kterým je ,,bývalý šéfinspektor" Dreyfuss. Jeden z mála filmů u kterých je pro mě dabing nezbytný (ovšem ten starý původní z ČT, ne ten NOVÝ, který dokanale pohřbí slovní kreace mista Clouseaua.) A také je to bohužel poslední film ze série, který za něco stál :-( (30.09.2012)

Dlouho jsem považoval tenhle díl série za nejlepší. Ale možná už jsem vyrostl a te mi to už nepřipadá tak třeskuté. I když samozřejmě Clouseau v plné ráži své geniální demence a scény s bradly, řemdichem, hrbáčem a nebo dobývání do hradu pořád dokáží pěkně pocuchat bránici. Taková trošku zvláští parodie na bondovky. (02.09.2013)