Sumairu seiya no kiseki
Smile
Obsahy(1)
Může učitel stepu postavit na nohy dětský hokejový tým? Nepravděpodobný příběh, který připomíná andersenovskou pohádku – až na to, že se místo severské Evropy odehrává na Hokkaidu a „princ" je hokejista a „princezna" krasobruslařka. Přestože zápletka je bytostně romantická a dotýká se nejhlubších tajemství života a smrti, celý film stepuje v bigbítovém rytmu a je skrz naskrz prostoupen typicky japonskými komediálními prvky. (Eiga-sai)
(více)Recenze (3)
Hned po filmu jsem jízlivě komentoval, že v žánru nemocných děvčátek šlo o velmi nadprůměrný film, ale to by bylo dost mělké hodnocení. Jedná se o spleteninu sportovního filmu -- klasického "jak se tým loserů dobral úspěchu" (Waterboys, Swing girls) + ztřeštěné (místy dost fyzické) komedie + romance ždímající slzy. Dostal mě výkon Moriyamy Miraie, jeho hlavní hrdina byl extrémně náročný v tom ohledu, že mohl hrozně jednoduše sklouznout do karikatury -- ale ustál poměrně šílenou roli s bravurou a obdivuhodně bez přehrávání, i když se tomu žánr víc než nabízel. Vynikající hudební stránka, neotřelá kamera. // Mimochodem, zásadní význam má moderní koleda Little Drummer Boy (abych nespoiloval, jiná verze zde http://youtu.be/bPBvSBRaLfo). Skoro se zdá, že scénář vychází z ní. ()
Nemám rád hokej, krasobruslení ani stepování. Tyto činnosti dohromady zabírají prakticky celý film. Dětský. A já se u něj dvě hodiny dobře bavím a snad si z něj i něco odnesu. To sice může vypovědět ledacos nelichotivého o mě, spíš to ale opět dokazuje, že japonci umí skvěle točit sportovní filmy. ()
Jestliže někdo dokáže natočit film o hokeji (který je mi jinak úplně ukradený) tak, že se od monitoru ani nehnu, je to skutečně borec! Výborný filmík pro celou rodinu, každý si v něm může nalézt to co jej osloví a pohladí. Jen víc takových. ()