Moneyball

Baseballoví fajnšmekři si to určitě užijí víc, než já. Docela mě bavili ty zákulisní diskuze koho koupit a koho ne, ale to prostě nestačí. Film má dvě a čtvrt hoďky a moc se tam toho nestane. Dobře, vsadil na neotřelou myšlenku vybírat hráče podle statistik...a dál? Scény s dcerou vystříhat, ději vůbec neprospívaj a zábavě taky ne. Brad Pitt taky nic moc výkon. Prostě průměr průměrů, který se tak moc snaží být Oscarový, že zapoměl na diváka. Zajímalo by mě, kdo si tohle pustí znova. (08.01.2012)

Spoilery. Jsem zmaten. Takhle filmy podle skutečných událostí přeci neprobíhají. Znáte to. Hlavní hrdina měl zkusit něco šíleného, jenže ono to jde zprvu ztuha. Pak se zadaří, jen aby se vyskytl skrytý velefail. Nakonec ho ale s vypětím všech sil všichni překonáme a svět se o kousek pohne. Tečka. Žádné obracení rolí (čísla v. intuice) tu nechceme. Žádné vybočení z topoi filmem oblíbené reality, žádná nečekaná rozhodnutí, morální zrcadla rigidních hodnot diváka a už vůbec ne nekonkrétní mnohovýznamové závěry. Co to jako má bejt vůbec za hru, tenhle baseball? (08.09.2013)

Nerozumím baseballu, ani rád ho nemám (Red Sox znám jenom díky Stevovi (Kingovi) a Ztraceným) a pochybuju, že ten sport má nějáký smysl. Mám rád baseballové pálky (z osobních důvodů), ale to k tomu abych se podíval na film o baseballu nestačí. Takže, kdo to celé odedřel, kdo mě k tomu přitáhl? Brad Pitt, který hraje chlapíka co jenom prohrává a zkouší to dál, špatně se rozhoduje, ví to, ale pořád to nějak zkouší, až učiní poslední zoufalý krok a začne poslouchat tlustého ekonoma. Perfektní dialogy, decentní humor, výborní herci. Líp to podle mě natočit nešlo. (18.12.2011)

Tak jo, i s přetočeným tachometrem mi Brad ťuťuňuňu Pitt dokáže přivodit záchvat pubertálního povzdychávání. Kromě toho mám ráda filmy se sportovní tématikou, navzdory faktu, že jsou obvykle příběhem jako přes kopírák. Na druhou stranu statistiky, administrativa, matematika a tyhle srance jsou pro mě horší než sedat holou prdelí na ježka. Za normálních okolností bych se proto "Moneyballu" vyhnula pohledem i sluchem, ovšem má náklonnost k modrookému mazlíkovi převážila mou averzi k číslům. Sledování baseballových obchodů jsem přežila bez újmy na nervech, na druhou stranu také bez výraznějších emocí (když pominu těch pár orgasmů, kdykoliv se Piťulka usmál), takže statisticky precizně vyjádřeno, bavila jsem se maximálně na 65,348%. (17.04.2016)

Moneyball...další z těch sportovních dramat, které je zase ale o trošek jiné, než ostatní filmy ze světa baseballu. Baseball bych z tohodle filmu nicméně i tak vynechal. Není to zrovna sport, který bych dvakrát vyhledával, ale pořád jsem filmu napálil bůra. Proč? Protože je neskutečně lidskej...emoce mi skrz něj prošli do celýho těla a mohl za to hlavně Brad Pitt, který předvedl nádherný výkon. Chvíle, kdy byl se svojí dcerou jsem procházel se zatajeným dechem stejně tak, jako on. Stejně tak veškeré porady s vedením nebo dialogy s Jonahem Hillem. Jonah Hill mě dokonce ještě o to víc potěšil, že se ve filmu objevil. Párkrát jsem ho viděl a hrozně se mi tenhle sympatickej kluk zalíbil. A do Moneyballu padnul jako ulitý. Moneyball tak u mě v srdci určitě zůstane na hodně dlouho, pokud ne napořád. (16.01.2012)