Obsahy(1)
Píše se rok 1950 a skupina školáků letí na Měsíc pomocí Stratosférického letadla pana Bati. Děti jako první pozemšťané prozkoumají povrch Měsíce a za pomoci šéfa firmy se opět vrátí domů ke svým rodičům. (oficiální text distributora)
Recenze (9)
Škoda těch hluchých pasáží na Zemi. Všeobecně – Meliés to není, ale asi měli každý jiné podmínky, cheche. Byla to docela prima blbinka. Stihl jsem u toho houf práce. Vždycky chyběl kousíček záběru, aby byl vidět barák, kde bydlím. Hudbě dát nic nelze, protože je vesměs uloupená. Přesto dávám dvacítku za trošku té zábavy, a další za scénu v měsíční jeskyni. ()
Podle knihy žáků Pokusné školy měšťanské ve Zlíně z roku 1935 vznikl škatulkově sice amatérský, avšak jinak veskrze profesionální celovečerní český sci-fi film. FILM Tak je to tady... Film, který podle propozic patří mezi amatérské, by při uvedení v kinodistribuci hravě předčil a strčil do kapsy mnohé rádoby profesionální filmy s velkými rozpočty. Film Tři dni na Měsíci je typickým příkladem toho, že nejsou potřeba velkolepé efekty a nabušený soundtrack, aby vznikl příjemný snímek, který není hloupý. neurazí, a přitom se děj nijak nevleče. Oč jde? Podle knihy dětí z roku 1935, jak si představují svět 50. let a budoucnost lidstva, natočili v roce 2007 studenti gymnázia Zlín na Lesní čtvrti celovečerní (!) český sci-fi film Tři dni na Měsíci. Je celý černobílý, triky jsou přiznaně jednoduché a "papundeklové", ale Bože, ono to funguje. Nejspíše proto, že film vznikal z nadšení a pro radost, ale i s patřičnou znalostí filmů i filmařských postupů. Přiznaná nadsázka se projevuje nejen v celkovém snímání a vedení příběhu, ale také v dialozích. Někdy máte pocit, že posloucháte další naivní dílo mistra Cimrmana. Obrazové ztvárnění je poctou Verneovi i Meliésovi a Karlu Zemanovi. (Málem bych zapomněl na vtipné zařazení skutečných dobových historických záběrů.) Velice dobře byli vybraní i herečtí představitelé - sice nemají patřičnou hereckou dikci a občas jim není zcela rozumět, co říkají (ale to ani mnohým rádoby skutečným hercům třeba v Ordinaci v růžové zahradě nebo českotelevizních "nezávislých" TV filmech), ale nejenže hrají rovněž s chutí, dokáží i podat určitý gag mimicky nebo hrou tělem (což se o těch hercích z Růžovky apod. už nedá říct vůbec)! Příběh skutečně vypráví o tom, jak se prototypem Baťovy rakety dostanou omylem žáci a jejich profesor na Měsíc, kde stráví tři dny, ale kde jim dochází kyslík a chybí jim i páka pro návrat domů. Baťa spolu s inženýry na Zemi rychle konstruuje nové stratoéro, aby děti a profesora zachránil. Hodně zvláštní a stylu vyprávění se vymykající je scéna s maskou a divadlem, kdy dívky vidí naši historii (v knize i filmu je alternativní, kdy žádná 2. světová válka nebyla) a navštíví i paralelní současnost, a přesto z této scény člověka až mrazí. Tady stojí za to ještě připomenout velice ústrojné použití vážné hudby - jak v této scéně, tak i třeba při prvním letu raketou. Což podporuje i velice slušná střihová skladba. Musím říct, že jsem se u filmu hodně bavil a přál bych mu širší distribuci. A tvůrcům, aby jim vydrželo nadšení a zase někdy něco natočili. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/tri-dni-na-mesici.html ()
píše se rok 1950 a Zlín už není rok Zlínem nýbrž Gottwaldovem, aha už sem se bál, že to nějací školáci natočili jen tak pro legraci bez ohledu na kruté historické souvislosti, jenže pak koukám na recenzi a vida, je to prej podle knihy dětí z roku 1935, jak si představují svět 50. let a budoucnost lidstva............nj.....takže taková verneovka vlastně....no...to by chtělo možná trošku změnit název....jinak jako školní práce to celkem ujde...............jinak ty hvězdy na Měsíci, existují na to vysvětlení, existují z jiných míst a misí a dob, kde hvězdy také vidět nejsou.. ()
Ano, mysleli to dobře (věnováno Baťovi), ale sečteno podtrženo film nic moc. Jedna hvězdička za snahu pustit se do něčeho s takovouto stopáží a ještě trikového. Námět je dobrý, ale tim výčet dobrých věcí asi končí. Co já si z filmu pamatuju nejvíce tak je zvuk, který je děsný. Tím myslím například když jsou na scéně dvě dospělé postavy (které mají tu scénu venku) a ty dvě dospělé postavy mluví (dabují) dětské hlasy a hlavně je ten zvuk ryze čistě ze studia, tak to je opravdu děsné. Měli mít aspon dohled (pokud měli tak větší dohled) z oné filmové školy ve Zlíně, třeba by to dopadlo mnohem lépe i po této technické stránce. "Herci" jsou také čistě amatérští. Někdo horší, někdo lepší, v "normálních" scénách to je ještě ok, ale koukat se na ně přes hodinu je v některých "herecky vypjatých momentech" už někdy směšné a někdy o nervy. Moje nízké hodnocení je i proto, že ve stejné kategorii (amaterský film) vznikají i daleko lepší snímky. Asi se měli tvůrci pustit do něčeho třeba ze současna, či zkrátka lehčího, třeba by to dopadlo lépe, Ale museli by asi uplně změnit přístup aby se to od čisté amatérštiny posunulo trošku dál a tudíž se na to dalo dívat v celovečerní stopáži! Mě nevadí že to je amatérské, každý tvůrce tím začínal, ale amatérské filmy se dělají právě proto aspon krátké. Třeba tady kdyby to mělo dejme tomu 20 minut, tak by se to dalo snést lépe a dal bych třeba i lepší hodnocení, ale tady je problém, že to má hned 80 minut! Takže podtrženo sečteno když si vzpomenu na tento film, začínám pochybovat, že by pouze jiný námět dopadl lépe. ()
Vzhledem k tomu, že to točila skupina studentů gymnázia a neměli k tomu ani obrovský rozpočet ani možnosti, to je výborný výkon, ať si říká kdo chce, co chce. Nemůžu dát měně než 5, protože neznám víc studentů nestudujících filmařinu, kteří by si jen tak ve volném čase řekli - natočíme takový film, aby se na něho dalo koukat - a ten film se dočkal oficiální premiéry a krásně uctil Baťovu památku. ()
Galerie (9)
Reklama