Syn Růžového Pantera

Druhým a posledním pokusem najít náhradu za Sellerse byl ve filmu SYN RŮŽOVÉHO PANTERA (SON OF THE PINK PANTHER, 1993) italský komik Roberto Benigni, jehož Blake Edwards nechal řádit podobným stylem, a přesto to není ono. Pokud pamatujete služebnou Marii z filmu Komisař Clouseau na stopě, zde ji hraje Claudia Cardinal. Opět se objeví princezna Lugaše, kterou již Claudia Cardinal nehraje, a když je unesena, jde po stopě únosců Dreyfus a mladý Clouseau. Film však neměl valný úspěch, i téma už se zdálo vyčpělé a bez špetky originality, a tak se již kromě jedné sezony nové animované série z roku 1993 THE PINK PANTHER (kde pantera namluvil Matt Frewer, známý z Faktoru Psí) dá říci, že život a doba růžového pantera definitivně odešla. (31.03.2012)

S Růžovým panterem se nakonec stalo přesně to, co dříve či později čeká většinu filmových sérií. Vidina dalšího možného zisku na již osvědčené značce je totiž pro tvůrce natolik lákavá, že ztrácejí veškerou soudnost. Vznikají tak stále nová a nová pokračování, která se zpravidla vyznačují sestupnou tendencí, v nejhorších případech se dostanou až na pomyslné kvalitativní dno. A přesně tam skončil i Syn Růžového pantera, po jehož zhlédnutí jsem upřímně rád, že již nevzniklo další pokračování, k němuž závěrečné odhalení opět vybízelo. (04.02.2011)

"Kreslený panter, v hrobě sebou mele... Četníku Gambrelli, jděte do prdele!" Filmová rukavice naruby, motokolo vtipu uvíznuté v betonu a růžový junior na pár pohlavků. Zatímco praotec všech obávaných inspektorů Jacques Clouseau byl milý nešika a zábavný popleta, ovšem gentleman každým coulem, navíc s neochvějným přesvědčením o svých vyšetřovacích schopnostech, jeho potomek je jen ubohý tajtrlíkující trapák. Herecká bohyně ve výslužbě Claudia Cardinale se nechala oplodnit zmraženým spermatem zesnulého Petera Sellerse zbytečně, jejich filmový syn se nepotatil. Život je krásný je krásný, o tom žádná, ale prznění klasiky je ošklivé. Co by asi říkal číšník Guido například na pokračování táborové hry na schovávanou, na jejímž konci by hlavní výhrou nebyl tank Sherman, ale německý Panther, růžový? Asi by i on dostal tik do levého oka. A šmytec, jen se rozčiluju a zbytečně si tupím komentátorský brk. Slovy z bolestně infantilní postelové scény, při hře na doktora: "Miluji ženy, všechny druhy." "Ach můj bože!" Naprostý souhlas. Bože můj... (24.05.2022)

Na desiate výročie od uvedenia do kín posledného pantera (Kliatba Ružového pantera, 1983), sa na scéne zjavilo toto čudo. Jedno sérii treba uznať. Istým úchylným spôsobom ma veľmi baví sledovať, ako sa menila, akým spôsobom sa vyvíjala, ako s ňou narábali tvorcovia behom desaťročí. Z galantnej, decentnej krimikomédie s Davidom Nivenom v titulnej úlohe, sa už v dvojke stal bláznivý spin-off Sellersovho Clouseaua. Neskôr ho pre-obsadili Alanom Arkinom. Katastrofa. Po ňom sa vrátila pôvodná partia Edwards/Sellers a vznikli najlepšie diely. Následne Sellers nečakane zomrel, čo však nezabránilo vzniku ďalších filmov (použili sa staré scény a vystrihnuté pasáže z minulých dielov) a začalo sa nezmyselne hrať na paranoickú strunu, že Clouseaua možno nezomrel počas leteckej havárie. Po pravde pátral jeho americký náhradník. „Nezmyselne“ preto, lebo Sellers bol v tom čase už dávno mŕtvy, takže „asi“ každému muselo byť jasné, že sa proste nevráti, že je mŕtvy naozaj. Keď čuduj sa svete ani toto nevyšlo, prišli tvorcovia s nápadom ponúknuť svetu... Clouseauovho syna! Talianskeho! A nezahral si ho nikto iný, než tamojší šialený štyridsiatnik Benigni. Ten sa pre podobné úlohy narodil podobne, ako Pierre Richard, ale toho som mal vždy oveľa, oveľa radšej. Scenár nie je žiadny zázrak. No to asi neboli ani scenáre k najlepším dielom so Sellersom. Boli však pozliepané z výrazných scén. Tie v Synovi Ružového pantera absentujú. Celé je to fajn (ak uvážime, že bez Sellersa to proste už tak nejak principiálne nie je ono), ale nejedná sa ani o žiadny výnimočný komediálny zázrak. Vlastne som sa skoro vôbec nebavil a z toho dôvodu dávam len 2*. Objektívne by si to možno zaslúžilo tri, ale pravdepodobne sa zhodneme na tom, že nie je dobrý nápad dávať 3* komédii, pri ktorej sa človek nesmeje. Potešilo ma každopádne, že scenáristom sa podarilo nájsť spôsoby, ako do hry vrátiť obľúbené postavy Dreyfusa a Cata, ktoré by sa tu teoreticky bez Sellersa vyskytovať nemali. O réžiu sa opäť postaral Blake Edwards, ktorý sa podieľal i na scenári, s ktorým mu pomáhal syn Geoffrey. V rokoch 2006 a 2009 sa objavili dve americké verzie so Steveom Martinom a odvtedy je séria mŕtva. Na ústredný panterovský song sa podarilo nahovoriť Bobbyho McFerrina. (02.01.2024)

Gagy zde ujdou,akce taky ujde,příběh a scénář jsou trochu slabší.Benigni jako "mladý" Clouseau je místy komický a přihlouplý.Dávám 2 hvězdy.Na sérii s Peterem Sellersem to ale nemá.Film Syn růžového pantera je místy silně a místy jen slabě komický.Roberto Benigni je zde místy vtipný hodně,ale místy je "trapný".Dávám  50 procent a to hlavně za popleteného venkovského policajta v podobě právě Roberta Benigniho.Na drama "Život je krásný"to ale vůbec nemá...Slabší role. (13.10.2023)