Zločin à la Neapol

Trochu vyčpělá komedie s krimizápletkou, jejíž rozuzlení je bohužel strašně brzy jasné, protože zpracování je (vzhledem ke stáří snímku pochopitelně) prostě naivní. Film je to celkem příjemný, úsměvný, dobře obsazený, a kupodivu místy i lehce napínavý, ale přece jen ho čas dost semlel. Hudební doprovod hrozný (ústřední melodie - vlezlá a neoriginální + ta příšerná "foukačka") - škoda. (12.06.2016)

Reziser Sergio Corbucci /Suda a Licha, Vamos a Matar, Companeros/ natocil vybornu detektivku, ktora opat tak trochu suvisi s Giallom /talianska detektiva, v ktorej ide o dost brutalne vrazdy, strasidelnu atmosferu a detektivku/. mastroianni /Manzelstvi po Italsku, La Notte/ sa zhostil roly vyborne, tempo od zaciatku strhne a nepusti, dialogy na urovni. maximalne som si vychutnal destrukciu izby, a nasli sa aj akcnejsie pasaze /parkovanie auta v obchode/. 80 % (02.07.2016)

Možná místy moc bláznivé, možná v některých scéných zbytečně přehrávané, celkově ale překvapivě dobrá mysteriózně kriminální "komedie" se stárnoucím Marcellem Mastroiannim, mladičkým ale už oplácaným Renatem Pozzetttim a svůdnou femme fatale Ornellou Muti. Když k tomu přidáte prostředí Neapole, skvělý původní dabing z Barrandova s nálepkou výroby odpovídající roku mého narození (úžasný Moravec, Brousek, hodně dobrý Schánilec, ve vedlejších rolích Prachar, Větrovec, Kopřiva či Stašová), a originální placka z Levných knih za sedm kaček, nemůžete minout. (02.05.2013)

Zločin a lá Neapol si vyžaduje oddýchnutého diváka, pretože Sergio Corbucci režijne zamiešal do jedného filmu naraz kriminálku so zložitou zápletkou, príbeh fyzicky postihnutého profesora mandolíny, ktorý ťahá z malérov svojho tatka, všetko prehrávajúceho v hazardných hrách, odvalenú taliansku deštrukčnú bláznivinu, milostný príbeh aj nejednoznačnú hru s policajtom, ktorý síce všade je, no tvári sa ako prísny neschopák a predsa vie oveľa viac. Vyznať sa v tejto mäteži je preto naozaj len pre oddýchnutých. No netreba skláňať hlavy, výsledok umne balansuje na lane a neskĺzava ani do jednej z uvedených polôh. Vyvážená skvelá práca a vďaka spomenutým namiešaným rôznorodým žánrom aj netradičný, no dobre pozerateľný film. (09.10.2016)

Vlastně jediné, co mě zaujalo, tak to, jak dobře hraje Mastroianni svého méněcenného kripla, který ale není blbý, ba právě naopak. Jen nechápe, co se to kolem něho najednou děje. Tam se na tom kontrastu dalo docela hodně vytřískat, jenže mi humor zde přijde moc umírněný - chtělo to buď pořádnou crazy parodii, nebo naopak vážněji laděný příběh se sem tam humornými prvky, které by jej odlehčovaly - a děj velmi, velmi rozvláčný a ty dvě hodiny si to prostě pozornost neudrží. Přitom pár scén je tam povedených, na Ornellu se dobře dívá, ačkoliv ukáže jen nohy (ne, tentokrát se nesvlékne), ale je to žel málo. Stejně jako hlavní postava není pořádně využita ani postava komisaře (Pozzetto) a vlastně ani dirigenta. Zůstalo to podle mne viset někde v půlce u všech atributů a dorazila to délka filmu. (22.02.2024)