Je tady někdo?

Parkinson s parkinsonem ve filmu, který cynickým úvodem vzbuzuje nepatrnou naději, že by se snad i mohl urodit slabší odvar z Harolda a Maude. Ovšem tento pocit vyšumí až příliš rychle a celé se to propadne do standardní stokrát ročně viděné sbližovací klasiky co posmutněle pohladí na duši. (02.10.2009)

Scénář k tomuto filmu je mistrovský tím, že jen pár náznaky vám dokáže přesně sdělit, co se odehraje do půl hodiny a své ústřední sdělení vyplivne už zamyšlení se nad složením ústřední dvojice - starý nad hrobem a mladý, trochu zlobivý, od vrstevníků odtržený. Nejdříve se nemají rádi, pak se mají rádi, ale úplně si nerozumí, pak si začínají rozumět a skoro to vypadá, že se kvůli tomu nebudou mít rádi, ale nakonec si rozumí a mají se rádi. Jelikož však máme k dispozici hodinu a půl, můžeme přihodit nějaké zatraktivňující prvky, které samozřejmě budou jaksi taksi souviset se sdělovaným a dějem (např. pátrání po paranormálnu jako "metafora" nesmíření se s definitivností smrti - touto větou jsem o ní ale bohužel vše podstatné řekl a ten film se v tom nimrá půl hodiny). Ne snad, že by se film vůbec nedotkl nějaké té pravdy o stáří, ale IMHO tak učinil povrchně, jak přes kopírák odjinud, nevhodnou formou sladkobolného melodramatu. Rakvička není malá rakev, pánové, jen se podobá tvarem. Slabé **. (25.04.2010)

" Mohu zase mít svúj pokoj, když je Arnold mrtev? Ne. Ale múžeš si vzít tenhle spacák, až ho z nej vyklepeme. " Nádhera!! Tento film je nasiaknutý pekne hustým, britským humorom, ako alkoholikova duša brandy. Je to presne ten typ uštipačného a čierneho humoru, ktorý ja tak nekonečne milujem, a ktorý som si práve v tomto snímku vychutnal na plné gule, takže u mňa je to za plný počet! (09.10.2009)

Nebudu nijak zastírat, že pokud jde o Michaela Caina, je pro mě i ten sebehloupější film, v němž se objeví, díky jeho přítomnosti vždycky alespoň trochu snesitelný. Je tady někdo? jsem si proto pouštěl s tím, že (ovlivněn zdejším vlažným hodnocením) nejspíš nepůjde o nic převratného, ale bude to zkrátka další dílek do skládačky filmografie mého nejoblíbenějšího herce. A víte vy co? Nic převratného to vážně není, ale dívalo se mi na to moc příjemně. Film je stejnou měrou milý jako smutný nebo vtipný, Caine (který zase dokáže naprosto cokoliv zahrát jediným pohledem, ale psát o tom by bylo nošení dříví do lesa) našel v malém klučinovi docela schopného hereckého parťáka, prostředí domu plného stařečků, kolem nichž brousí zubatá, bylo zajímavě depresivní a v několika momentech mi připomnělo sirotčinec z Pravidel moštárny naruby. Film je akorát dlouhý, scénář je černým humorem šmrcnutý tak, aby nikoho neurazil, a z diváka zbytečně neždímá emoce, ale dokáže tak nějak lidsky zahřát. Tři a půl hvězdy zaokrouhluji nahoru, ale kdyby hrál hlavní roli kterýkoliv jiný herec, neudělal bych to. (16.02.2012)

Film zase s ničím tak převratným nepřichází, ale funguje dobře, tak by se mu to mohlo odpustit. A hlavně mě dojal, což není věc zrovna obvyklá a zároveň i rozesmál (výborná krátká scénka chlapce, vyprávějícího učiteli o gilotinovém kouzlu). Mix dramaXčerný britský humor se opět jednou povedl. K tomu samozřejmě nesmím zapomenout připočíst bezchybný výkon Michaela Cainea, bez něj by tenhle snímek pravděpodobně zapadl do hlubin zapomění. Hodně se mi líbilo, jak film neustále balancuje mezi utahováním si ze stáří a respektováním stáří, ovšem dělá to citlivě a nepořádá vyděračské útoky na slzné kanálky. Konec se dal tak nějak předpovídat, možná byl až moc "happy" ale jednou za čas - proč ne. (10.03.2010)