Co jsi dělal za války, taťko?

Škoda slabšího rozjezdu. Dokud film ukazuje bezkonfliktní veselici, na níž se Amíci a Taliáni zpíjejí do němoty (snad 30 minut), je to docela nuda. Vše se ale obrací k lepšímu s příjezdem obávaného majora Potta (Harryho Morgana pak v MASHi povýšili o jednu frčku a dvě písmenka) a s konečnou platností po vpádu Němců. Za konspirační akce, které se tím rozpoutají, by se nestyděli ani hrdinové Velkého flámu. 60% (16.10.2007)

Do filmu som išiel s tým, že ma čaká nejaký vojnový masaker zo 66. roku bez toho, aby som tušil, že sa jedná o vojnovú paródiu (asi jednu z prvých). No a moje prekvapenie bolo o to krajšie, že tá komédia bola nakoniec aj veľmi VYDARENÁ a ja som si pri nej tak vcelku príjemne oddýchol... Odporúčam na nedeľné popoludnie. (13.10.2010)

–„Cos dělal za války, taťko?“ –„Chlastal s Taliánama, synku“. Vojna není kojná, ale někdy si užijete spoustu legrace. Klíčovou událostí pro celý film je (stejně jako v jiných filmech Blakea Edwardse) velký mejdan. Trvá skoro třicet minut a není moc vtipný, vtipné je to, co se začne dít po něm: záměny uniforem, předstírání litého boje, bloudění podzemními katakombami… . Některé vtipy byly laciné, ale na film Blakea Edwardse jich bylo překvapivě málo. Hodně bylo takových těch hlasitých hádek, kdy jeden křičí přes druhého a uniká mu podstatná pravda – velice iritující, pokud mám mluvit za sebe. Ale ani pár komediálních skvostů nechybí („Vaši muži vypadají, jako by prošli peklem“). Kvalitních válečných komedií je jako sněhu na Sicílii, proto mě velice těší a překvapuje zároveň, že jednu z nich dokázal dát dohromady největší matlák mezi režiséry (tuto nálepku jsem Edwardovi přidělil po Snídani u Tiffanyho a po zhlédnutí Velkého závodu ji už nehodlám vzít zpátky). Zdatný konkurent Velkého flámu. 80% (21.08.2007)

Atmosférou mi tenhle film dost připomněl moji oblíbenou knihu Jak jsem vyhrál válku (na jejíž adaptaci se chystám co nevidět), což byl jeden z hlavních plusových bodů. Nebýt předlouhého a ne tak úplně vtipného úvodu se zabíráním vesnice a s obrovitánskou chlastanicí, dal bych mu i čtvrtou hvězdu. Velká pochvala pro Jamese Coburna a Harryho Morgana__P.S. Dick Shawn v přestrojení je rozhodně jednou z nejškaredějších "žen" filmové historie. (30.04.2011)

Aj keď sa jedná o film z roku 1966, ide o veľmi svižnú komédiu, ako sa Američania a Taliani hrali na vojnu. A aj to až potom, čo sa dozvedeli, že príde dôstojník, z ktorého sa neskôr stal gladiátor. Dovtedy sa oslavovalo. Celý film má odľahčené tempo, dobré nápady a originalitu, kde som ešte nevidel, ako sa dali Nemci oklamať. Veľmi pekne natočená vojnová komédia, kde ani slepé náboje nie sú slepé, lebo majú svoj účel. 75% - 4*. (04.08.2013)