Obsahy(2)
Třetí největší město našeho státu, které se kdysi pyšnilo přízviskem "ocelové srdce republiky", pejorativně nazývané také jako "černá Ostrava", spojilo své dějiny už jednou pro vždy a pro mnohé neodmyslitelně s uhlím. Tento fakt se nesmazatelně podepsal na jeho zcela specifickém charakteru, kterým vyčnívá z tradice českých a moravských měst a činí z něj tak ojedinělý, dnes možná ale už taky trochu nechtěný až exotický, fenomén. Doby, kdy zde „černé zlato“ platilo za pýchu a horníci za chloubu našeho národa, jsou už ovšem zapomenuty. Ostrava dnes proměnila svou tvář vstříc novým horizontům. Ale surovina, která formovala podobu této krajiny, poznamenala několik generací a dokázala regulovat statisíce životů našich obyvatel i cizinců, je v tomto kraji stále přítomna, byť v různých variacích, téměř na každém kroku. Ostrava je, alespoň v nedávno skončeném 20. století, dobrým příkladem toho, jak uhlím prosáklo nejen zdejší ovzduší, ale i duch místa a charakter obyvatel.
V dokumentu s názvem Zpráva z Černé díry, který se v průběhu měsíců srpna a září natáčel v Ostravě a okolí, se tvůrci, v čele s režisérem a scenáristou Michalem Najbrtem, vydávají společně s průvodcem Petrem Nárožným po stopách „uhelné historie“ Ostravy, ale i jejích svérázných obyvatel. V původním hodinovém dokumentárním filmu objevují tohle město nejen pro ty, kteří sem ještě neměli tu čest zavítat, nebo pouze „projížděli“, ale i pro mnohé Ostravany, kteří možná ani netuší, jaká pozoruhodná místa tady, jen kousek za jejich domy, existují. Snaží se zbavit Ostravu nelichotivých nálepek začouzené aglomerace, města komínů a upocených tváří, nebo v minulosti téměř výhradního sepjetí s uhlím a železem, a zachytit výjimečný regionální fenomén, jakým Ostrava bezesporu je, díky svému specifickému charakteru. A to zejména v souvislostech s uhelnou mašinérií, která utvářela nejen ráz krajiny, formovala hranice vlasti, výrazně ovlivňovala republikové hospodářství, postavení tuzemské ekonomiky, osídlování, ale podepsala se i na typické lokální mentalitě zdejších obyvatel. Snímek Zpráva z Černé díry je autentickým ohlédnutím za temnou minulostí Ostravy skrze svědectví pamětníků, ale i odborníků a známých osobností - rodáků, ukazuje jedinečný kolorit města a jeho specifický rytmus v průběhu minulého století až po současnost.
Právě minulosti spojené s uhlím vděčí toto město za svůj bouřlivý rozvoj a kosmopolitní ráz. Dnes se ocitáme ve zlomovém bodu, kdy uhelná éra v Ostravě skončila. A otázka nezní pouze, jestli s ním skončí i toto město. Koneckonců, to si hledá samo svou novou cestu. Ale vyvstává jiná věc k zamyšlení: jak se fenomén uhlí obtiskl na současném stavu dnešní Ostravy a na nás lidech, kteří tady žijeme a chceme žít bez nostalgie a hořkosti. Jinými slovy: co pozitivního si neseme a co vytvoříme pro budoucí generace my. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
"Kúpiš cedítko, téče. Dáš ho spraviť, kurva něcédi! Bo taký je kurva zákon." ()
O(s)trava... Maxipes Fík tomu dal lehkost vtip i ironii... ()
Opravdu zajímavý oficiální text distributora, který v něm tvrdí, že chce v dokumentu mj. poukázat na to, že Ostrava není jen uhlí. Ale už do názvu dali „...z Černé díry“. Navíc se celý dokument motá kolem hornictví a rozhovorů s horníky. Sem tam promluví i jiné osobnosti, ale zase a opět, co bude chudák Ostrava bez uhlí dělat. Přitom od 90. let docházelo k útlumu těžby, která skončila tři roky před natočením tohoto dokumentu. Takže tři roky Ostrava evidentně žila, jen si toho pan Najbrt jaksi pozapomněl všimnout. A protože nepochází z Ostravy a neobtěžoval se o ní něco zjistit, tak mu ani nedošlo, že Ostrava nestála ani v minulosti výhradně na uhlí. Z hlediska historie to nebylo tak daleko od sebe, kdy nejprve začala těžba uhlí, ale krátce poté se rozjeli Vítkovické železárny. Právě ocelový průmysl stál bok po boku mnohokrát zmiňovanému černému zlatu. A zatímco těžba skončila a filmaři se ptali osobností, co teda chudák Ostrava bude těžit teď, z čeho bude žít a zda nedej bože bez uhlí přežije, tak nikoho ani nenapadlo zmínit, že přežije, protože ocelárny jedou dál a zaměstnávají stovky lidí. Bavíme se o roku natočení, takže záměrně nezmiňuji, že pomalu krachují dnes. A mimo to je tu rozvinutá kultura, staví se průmyslové zóny apod., ale to tenkrát vědět nemohli. Takže ptát se na konci, z čeho bude Ostrava žít a zda vůbec přežije novou dobu je pro místní urážlivé, ale když budu smířlivý tak minimálně bizarní. V úvodním textu je navíc zmíněno, že Ostrava není jen uhlí, ale nic dalšího, zajímavého ani neuhelného nebylo v dokumentu pořádně zmíněno... ()
Pobrchní procházka Nárožného (převážně hornickou) Ostravou, ještě pod odesáckým vedením. Najbrt tu Ostravu moc neznal. ()
Geniální dokument o mém milovaném městě. Od srdce jsem se zasmál tenkrát a zasměju se i dneska. Opravdu se mi to líbí ze všech dokumentů o Ostravěnce nejvíc. "Tož toto je fléc...toto je vysoký fléc a to je předek" :) ()
Reklama