Dostaň ho tam

Nejlepší byla ta scéna jak si za zvuků Come on Eileen ubalili Jeffreyho, roztřískali celej pokoj, cvalík hladil chlupatou zed a pak je honil vykulenej Puff Daddy, kterej byl na celym filmu tim nejlepšim. Russell Brand mi přijde jako úchyl a nějak mě prostě irituje a Johan Hill mi nikdy nebyl moc sympatickej, ale tady mi přišli v rámci možností snesitelní. (25.08.2013)

Dvě paka, z nichž jednomu by prospěla odvykací a druhému pro změnu odtučňovací kůra, vás poučí o tom, co je v životě skutečně důležité. Nebojte, jde samozřejmě o přátelství, lásku a 'jeffreyho'. Jen se k tomuto zásadnímu zjištění musíte v kině za 109 minut prochlastat, prošoustat a profetovat. V případě akutního nedostatku humoru pak prosím použijte chlupatou zeď. Příjemným bonusem jsou potom Lars 'Enter Sandman' Ulrich, sebeparodující se Puff Diddy a úderný soundtrack stavějící na pomyslný piedestal ta nejprovařenější rocková klišé. 3 a 1/2 * (14.12.2010)

Přímočará zápletka stavějící na konceptu různých mýtů o rockových superhvězdách. Bohužel Aldous Snow není žádná rocková superstar, ale mužská dospělá varianta vysmívané Miley Cyrus, přičemž není možné určit, nakolik je tato podoba záměrem scenáristy. Prostoduchý "úkol" hlavního hrdiny - dostat tohohle zhovadilého zpěváka z Anglie na vlastní koncert, je prokládán hlavně ke konci neuvěřitelnými dějovými zvraty. Celkově snímku dominuje přehršel více či méně povedených vtípků točících se kolem sexu a drog (kterých je na můj vkus občas až moc). Scenárista si asi myslel, že vtip bez sexuální narážky a pěti sprostých slov není dost vtipný, ale v téhle smršti jsem byl docela vděčný za jakékoliv zvolnění. Tím je například všude citovaná chlupatá stěna a nejrůznější camea (Tom Felton, Lars Ulrich). Ta působí zprvu jako vítaná zpestření, ale jsou vlastně hrozně samoúčelná, skoro jako by podtrhovala, jak je film chatrně vystavěný - hlavně na tom setkání s Malfoyem je to dost vidět. Vždyť to ve filmu nemá vůbec žádné místo! Ale dost paradoxně si právě tohle divák asi dobře zapamatuje. _____ Různé narážky na černochy mají asi dokazovat, jak je autor scenáře nad věcí a bez předsudků, prostě ne-politicky korektní, ale v podstatě jsou dost hrozné (ačkoliv u "Vlastním 21 podniků Kuřecí ráj" jsem se zasmál). Jo a Jonah Hill vyrostl do neuvěřitelných rozměrů a není radost se na něj dívat. Russell Brand zase zjevně umí jen jednu pózu, jak lze vysledovat už z Kopaček, ale nic proti tomu, je to prima póza. (30.07.2010)

Apatowova fekální dílna opět vytlačila další seriový produkt, z něhož se budou američtí soudruzi nepochybně bodře plácat do kolen a prskat kousky hamburgerů a popcornů do nižších řad. U předchozích "mistrových" produkčních počinů jsem si vždy docela příjemně protáhl atlase s čepovcem nevěřícným kroucením hlavou a rděl jsem se jako patnáctka před deflorací za toho dementa, který ty "humory" napsal. S nejhlubším zármutkem však musím konstatovat, že nebýt toho ohyzdného Superbad prasovředa v hlavní roli, tento výtvor by až tolik nesmrděl a nechal můj dávící reflex celkem lhostejným. Dokonce jsem se i několikrát cudně zachichotal a ten homoanglán sem tam vykazoval i náznaky charizmatu! Lepší dvojka, Džude! (18.10.2010)

Jeden z filmov typu "nebolo to zlé, ale mohlo to byť omnoho lepšie". Niektoré pasáže sú vynikajúce a veľmi vtipné (celá úvodná strihová sekvencia s videoklipom a televíznymi rozhovormi, running joke s Larsom Ulrichom, väčšina výstupov P.Daddyho), iné zase trápne až otravné (nonstop zvracajúci Jonah Hill, celá pasáž u otca vo Vegas). Dialógy nie sú príliš dobre napísané a réžia a strih sú miestami na päsť. Vzhľadom na to, že u mňa osobne išlo o masochistický zážitok (oboch hlavných predstaviteľov z duše neznášam), tak výsledok je pozitívny. :-) (30.09.2010)