Zběsilost

Jeden z najzaujímavejších a aj najlepších samurajských filmov, s akými som sa zatiaľ stretol. Hlavný hrdina, alebo skôr antihrdina je skutočne čisté zlo, čo je v tomto žánri úplne neobvyklé, ale o to zaujímavejšie a tak som bol veľmi zvedavý, ako sa jeho postava bude vyvíjať. K tomu to celé podporuje skvelá pochmúrna atmosféra a tak som mal miestami dokonca pocit, ako by som sledoval nejakého staršieho zástupcu hororového žánru. Ale predsa sa tu nájde aj jeden pomerne výrazný zápor, kvôli obdobiu, kedy sa dej odohráva tu má veľký priestor aj politická situácia, čo mi v tomto žánri bežne neprekáža, ale tu sa mi to kvôli hlavnej postave vôbec nehodí a dokonca sa ešte pridá aj k jednej zo skupín, čo sa mi na tento samotársky typ vôbec nehodí. Takže tu by som rozhodne omnoho viac uvítal osobnejšie a civilnejšie pozadie, než rovno politiku. Sadlo mi to aj herecky, Tatsuya Nakadai zahral tohto antihrdinu skvelo, nechýba tu ani legenda Toshiro Mifune, ktorý stvárňuje svoju štandardnú žánrovú postavu, ale vyhovovala mi aj väčšina vedľajších postáv. Len škoda, že línia s mladíkom, ktorý sa chce hlavnému hrdinovi pomstiť a dievčaťom, ktoré si chce zobrať nebola dotiahnutá. A po akčnej stránke môžem jedine chváliť, obzvlášť na súbojoch s presilou si dali tentoraz veľmi záležať a tak minimálne také prepadnutie v lese alebo snežnú akciu som si skutočne vychutnal. Takže Zbesilosť by žiadny fanúšik samurajského žánru určite nemal vynechať a keby sa tu úplne vynechala politika, asi by som uvažoval aj nad plným hodnotením. 78% (16.08.2015)

Skvělý film! To je naprosto bez debat. Staré samurajské filmy mají potíž, že je nestráví každý. Zdlouhavý děj a plno jmen a rodin. U tohodle snímku jsem neměl problém ani s jedním. Vše je naprosto jasné a člověk není ani na vteřinu ničím maten. Na začátku jsem ocenil "flashbacky" které děj popoháněly "zběsile" vpřed a atmosféra je opravdu protkaná napětím, což ještě zlepšují externí lokace se kterými se rozhodně piplali. To, že má film divadelní vzevření, které zde někdo zmínil, je základním rozpoznávacím znak všech japonských filmů té doby, a jinak se ani netočilo.Takže komu to nevyhovuje ať od tohoto žánru utíká. Scén, které si budu z toho snímku pamatovat je opravdu mnoho moc a nelze jednu vypíchnout nad ostatní. Scéna u hřbitova je pastvou pro oči a závěrečný boj je mnohem působivější než Kill Bill 1. Ohledně konce. Myslím, že to lépe zakončit mistr režisér nemohl. Zapůsobilo to na mě přesně tak, jak by film o zlotřilém samurajovi měl zapůsobyt. Happyendem by to mohlo dopadnout jen v dnešní době kdy se za tímto účelem přetáčejí filmy, aby mohli do kin chodit i distingované malé děti z bohatých rodin:) (16.03.2008)

Mrzí mne, že pokračování nebylo natočeno, protože díky tomu se mnohé postavy a jejich motivace stávají nefunkční a jen zbytečně rozmělňují děj (který již realizoval Kendži Misumi). Také si nejsem až tak jist Nakadaiovým výkonem. Zdálo se mi, že místy poněkud přehrával. V hromadných bojích zase vojáci na Rjúnosukův meč vysloveně nabíhají a to na mě působilo strojeně. Přesto se jedná o velice dobrý čanbara film. - - - *** a 1/2 (27.01.2008)

Tatsuya Nakadai neobdrzel Oscara za svoji ulohu vrazdiciho psychopatickeho ronina pouze protoze tomu tak je zvykem az od predavani v roce 1992 kdy byl ocenen Sir Anthony Hopkins. Uzasny triumf snad skoro opravdove zbesilosti pred kamerou. A ten zaver bych nevidel tak nepochopitlne, jedna se proste o velmi inovativni ukonceni celeho tohoto bez minuty dvouhodinoveho silenstvi. Okamoto proste happyendy neumel (diky bohu). (06.09.2007)

Působivá podívaná s naprosto excelujícím Nakadaiem. Temná strana bojovníka se vší parádou. Typicky hořký Okamotův rukopis se nezapře, rozuzlení je dost nečekané a přitom působí naprosto přirozeně. Roztomilou roli má i Mifune, ale zásadní je hlavně postava Rjúnosukeho. Pátou hvězdičku nedám, protože jsem hnidopich a uvítal bych o něco širší rozkreslení Ryunosukeho postavy. Ne, že by postrádala vývoj, ale už od začátku je to magor a film obsahuje jen část, kdy se stává ještě větším magorem - dobré by bylo více naťuknout, jak to s ním bylo předtím. Díky Nakadaiově přirozenosti tím však uvěřitelnost filmu nijak netrpí... (23.12.2007)