Adam

Adam s diagnózou poruchy autistického spektra. Pro začátek - tohle není komedie, přes veškerý popis filmu. Adam, jeden z přizpůsobivějších lidí s Aspergerem, se musí přizpůsobit, měnit, konfrontovat. Vcelku pěkně zpracován tenhle problém, avšak povrchně, lehce, záměně nejde na dřeň, aby to celé mohlo fungovat. Popisně je to celkem pěkné, avšak z výsledku mám smíšené pocity. Které tedy završil konec, u kterého váhám, zda to byl opravdu tvrdohlavý a velký altruismus, nebo zajímavě hloupá "ženská" logika. Tak či tak, je nám naservírován happyend druhého řádu (aneb nedopadlo to ideálně podle přání romantických diváků, ale i tak to dopadlo dobře, alespoň pro jednoho hlavního hrdinu). Což je takové kulišácké řešení jak docílit happyendu který nebude na úkor integrity samotného filmu. Adam každopádně nechytne každého. Pro mě neměl informativní úroveň a jako celek mě nenadchnul, i přes několik sympatických míst. Proto z mého pohledu nemůže dostat jinak než férové tři hvězdičky... (25.08.2011)

To, že je autismus a Aspergerův syndrom velice neoriginální téma, to se tu píše v mnoha komentářích. Nebudu se tomu tedy již věnovat. K filmu mám hodně různých výtek. Tak například, film jsem pustila, a po devíti minutách jsem měla pocit, že sleduju nejnudnější film na světě. Pak mi ale došlo, že jsem už viděla i Archipelago (2010), takže místo nejnudnějšího filmu je už obsazené. Tak teda sleduju dál. Po devatenácti minutách jsem věděla přesně co se bude dít, jak to dopadne, a bylo mi jasné, že na konci Beth napíše dětskou knížku jménem Adam. Kolem dvaadvacáté minuty jsem se zamyslela nad tím, že to přeci jenom Dancy docela slušně hraje, a za to taky jedna hvězda. Dál mne to ale vůbec nebavilo. Nudila jsem se i po šestapadesáti minutách, i po hodině a jedenácti minutách. Hlavní ženská postava mi byla čím dál méně sympatická, a jenom se tam odehrávalo přesně to, co bylo už od začátku jasné. Ke konci potom ještě začala znít velice nevkusná písnička, která podtrhla celý ten patos, který se z celého filmu valí. A krom toho mi připadal velice špatný i český dabing. Docela často odvádí čeští dabéři velice dobrou práci, ale v tomto případě tedy Matouš Ruml spolu s Kateřinou Lojdovou celému filmu velice přihoršili. (22.08.2012)

Úsměvné, smutné, hezké, milé, dramatické × ničím nové. Chlapec, mající sociální poruchu se seznámí s jednou slečnou. Vše je nové, krásné. Do toho se ale začínají plést rodinné problémy a unavenost z komunikace s chlapcem. Následuje rozchod a o rok později se mají všichni zase dobře, i když nejsou spolu. Tak nějak bych to shrnula. Herecké výkony naprosto podařené, oba hlavní hrdinové maximálně sympatičtí, představitel Adama k tomu všemu hrál opravdu roztomile. Film, který dá pohodu a klid. ..zajímavé vsuvky o vesmíru a dalekohledech.. (19.01.2010)

Asi by se z podobného tématu dalo vytěžit více, i když možná je to jen můj subjektivní názor a někdo to zase vidí jinak. Zkrátka pro mě určitě zklamání, i když ztráta času to nebyla. /Myslela jsem, že vztah Adama s Beth se vyvine jinak. Od Beth to neberu jako oběť, když do toho vztahu šla, nikdo ji nenutil. Vadilo mi jaké věci ji na Adamovi vadily a taky to jak je byla schopna-spíše neschopna řešit. Postupem času se mi zdálo, že ten vztah byl pro ni jen jakýsi rozmar, ale možná taky ne, jen nechtěla uvěřit tomu, že by to tak mělo zůstat a tak se probudila a svému snu nedala šanci. (08.04.2010)

Takhle příjemný film jsem už dlouho neviděla. K plnému počtu mi chyběl snad jen propracovanější konec, pořád mám pocit, že to vlastně nijak nedopadlo... ale i tak krásných 85%... Film si na nic nehraje, nesnaží se z diváka ždímat emoce, ale zároveň ani není povrchní, prostě více než příjemná oddechovka. Aspergerův syndrom je některými diváky tohoto filmu chápán jako snaha o pozvednutí jinak nicotného námětu, já ho naopak vidím jako původní záměr, který ale byl zpracován tak mile (nezaměňovat za klišé, prosím), že to někomu může připadat neuvěřitelné... já to ale spolkla i s navijákem a vůbec se za to nestydím!... (30.08.2011)