Cesta bojovníka

Merantau dýchá Ong bakovi na záda, ale je trochu střídmější na super akci, kterou dokáže předvést Tomy Jaa. Výborná choreografie, kde ovšem není tolik akrobatických kousků a bláznovin jako v Ong bakovi. Mé první filmové seznámení s indonéským Silatem a byl jsem příjemně překvapen, zápletka jednoduchá, ale nenudí. (24.01.2011)

Evansovu filmografii je idealní vidět postupně chronologicky. Protože tím spíš se dá docenit jeho vývoj a posun a stejně tvorby, kterou vyprodukoval. Merantau je dějově pochopitelně slabý, avšak už zdejší dokonale přehledné a tradičně nekompromisní akční pasáže jsou jasnou známkou toho, že potenciál je tu ohromný. Narozdíl od Raidů zde chyběl budget a áčkový profil akčního režiséra. Má to samozřejmě své neduhy, na druhou stranu ten syrový feeling špinavých okrajů Jakarty a místy velmi slušná rubanice to sune vpřed. Na režijní prvotinu parádní, odvážný a v některých aspektech (sub)žánr definující počin. (15.12.2020)

No né... prvotina tohoto Indonéského dravce jménem Iko. Stojí za shlédnutí, přestože se jedná o klasický klišovitý děj. U filmů tohoto typu o to stejně moc nejde... hehe... každopádně pomalý start, při kterém jsem asi 5x zívl, nahradil bitevní koncert takřka gradující po úrovních obtížnosti, což mě velmi potěšilo a každou chvíli jsem se posouval na židli výš a výš. 85% (14.10.2013)

Namlsán spoluprací Garetha Evanse, Iko Uwaise, Yayana Ruhiana či třeba Alexe Abbada ze dvou Zátahů (Serbuan Maut) jsem se chtěl podívat na jejich společné začátky. Bohužel tohle se jim moc nepovedlo. Nejen že to nebyla moc originální podívaná, ale ani samotný příběh mě moc nebavil. Akční pasáže (bitky) ještě jakžtakž ušly (ale bylo vidět, že v pozdějších filmech na tom pořádně zamakali), ale jinak obyčejný průměr, který už znovu vidět nepotřebuji. Sisca Jessica je pěkná baba, škoda že nedostala více prostoru. (17.02.2024)

Nie tak veľkolepé a krvavé ako neskorší Záťah, ale súboje sú na porovnateľnej úrovni. Jednoduchý príbeh neohromí, ale ani neurazí. Jediné, čo urážalo bola tá papuľnatá go-go striga. Záporákom v orientálnej Ázii musí byť jasne beloch a každý kto ovláda pencak silat či aspoň pouličné mma, ovláda jeden a ten istý štýl boja, ktorý mu v horšom prípade vydrží niekoľko sekúnd, než ho hl. hrdina kopne do brucha či hodí na stôl. Táto platňa sa rýchlo obohráva, a škoda, že hoc je súbojov dosť, takmer všetky sú iba na efekt a ich efektívnosť je na bode mrazu. Aj keď sa nájdu aj výnimky, akou je napr. scéna vo výťahu či súboje s tyčami. Naproti tomu záver milo prekvapuje a zvíha celkové vyznenie. (28.04.2017)