リアル鬼ごっこ
Chasing World, The
Obsahy(1)
Veřejnost je šokována záhadnou sérií úmrtí, které jsou většinou klasifikovány jako sebevraždy. Oběti nemají zdánlivě nic společného kromě v Japonsku celkem běžného příjmení Sato. Vysvětlení těchto událostí nedobrovolně odhalí středoškolský student Tsubasa Sato, který se při útěku před spolužáky ocitne v paralelním světě. Světě, kde se diktátor s neomezenou mocí baví zvrácenou hrou, při které jsou loveni právě obyvatelé s příjmením Sato. Oba světy jsou však natolik propojené, že hra o život začíná i pro Tsubasa. (Ketri)
(více)Videa (2)
Recenze (8)
Sato zdrhá a monstum s maskou smajlíka je mu v patách, potom Sato utíká a za ním běží monstrum s maskou smajlíka. Jinak taky Sato letí jako o život a stíhá ho monstrum s maskou smajlíka ... a tak dál a tak dál. Do toho se prolínají paralalní světy, impéria a jiné. Horor ? Ani omylem. Sci-fi ? No takový zvláštní. Ale koukat 98 minut na utíkajícího Sata je drsný. Přesto se na to koukat dalo. 55 % ()
Hm a co teď ? Na csfd píšu komentáře k hororům. Jenže tady jsem zajel do slepé uličky. Riaru onigokko je spíše scifi než horor. Připadalo mi to jako by byl film zasazen do roku 3000. Ale později pochopíte o co jde. Prostě se tu prolínají dva světy. Normální s paralélním. Kdo zemře v paralélním, zemře i v normálním životě. V paralélním životě se hraje monster hra. Zabijáci v černých hábitech, se zvláštní maskou a se strunami honí a snaží se chytit všechny s příjmením Sato. Aby je následně nelítostně strunami rozsekli v půlce těla, nebo jim tak to rozdělili hlavu od těla či oddělili jiné části těla od sebe. A pokud píši, že zabíjaci honí své oběti. Tak to sedí do slova. Ve filmu se pořád utíká. Pořád. Přijde mi jako by do filmu najali jen profesionální běžce. Je to vyložená hra na honěnou. Jinak se tu objeví i prvky z bojových umění. Japonci prostě zkusili natočit úplně odlišný asijský horor než na které jsme si my "hororový maniaci" zvykli. A jak tedy tento film ohodnotit ? Škoda, že tu není možnost dvojího hodnocení. V žánru horor určitě zajímavá myšlenka, ale chybí napětí, strach. A hudba ? Ta se ale pořádně nepovedla. Do tohohle filmu vůbec nesedí. Když zabiják honí svou obět, hraje tu taková rychlá a veselá hudba jako v nějaké ztřestěné komedii. Otřesné. Takže pro hororový nadšence : Nečekejte nějaký zázrak ! Ale z oblasti scifi jsem se bavil. Opravdu jako scifi to je docela vydařený film. Takže abych tomuhle filmu neuškodil dávám tři hvězdy. Jinak horor 1/5, scifi 4/5 ()
Proti primitivním námětům nic nemám. Spíše naopak. Skupina šikovných tvůrci z nich většinou dokáže vytěžit maximum. To však bohužel není případ Riaru onigokko. Problémem není zřetelné podfinancování filmu. Je pravda, že působí laciným dojmem, k danému příběhu to však svým způsobem sedí. Nad technickou kvalitu, hudebním doprovodem či efekty tedy žasnou nelze, ten hlavní problém je ale někde jinde. Samotná hlavní zápletka o propojení dvou světů také není vůbec špatná. Ani její pozadí a motivace jednotlivých postav. Vůbec však nefunguje dramatická skladba a příběhový oblouk. Opravdovým selháním jsou zejména veškeré části, ve kterých dochází k vysvětlování děje. Děje se tak v podivně sepsaných a zbytečně dlouhých monolozích. ()
Tsubasa Sato skáče mezi paralelními světy, a utíká před šílenými zabijáky v černých uniformách, kteří mají místo očí dvě baterky, na ruce GPSku a z ruky jim vystřeluje nůž. Jo. No a pak ještě utíká, pak taky utíká, sem tam utíká a zcela mimořádně se i pere. Přirozeně, následuje zběsilý útěk... Vše je provázeno soundtrackem, což je asi dvouminutová sklatba v nekonečný smyčce. A nejzajímavější na tom všem je, že to funguje. Je to bláznivý, ale funguje to. ()
Odpad se mi tomu dávat nechce, protože zase nějak zvlášť moc mě to neiritovalo nebo neznechucovalo. Bylo to tak nudné, suché a nezáživné, "monstra" skoro až komická, imperátor doslova tragický a zápletka tuctová, že když jsem u toho popáté usnul (cca 12 minut před koncem), už jsem si to ani nepřetáčel zpátky, nedokoukával a rovnou to vypnul. S paralelními světy je v příbězích nejednou svízel, tohle je ukázka, jak by se to dělat nemělo a nebo, jak to udělat co nejnezáživněji. Rozhodně se nenechte navnadit tím horrorem v žánru, s horrorem to není ani ve společné sluneční soustavě. ()
Reklama