Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bouřlivá léta pádu šógunátu se nesla ve znamení střetů procísařských a šógunátních skupin a politických vražd. Jednou ze zásadních událostí byla vražda kancléře šógunátu Ii Naosukeho procísařskými samuraji před bránou Sakurada vedoucí do šógunova sídla v Edu. Přes velkolepé souboje je snímek především mnohoznačným příběhem až shakespearovských rozměrů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (31)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Opravdu mnohovrstevnatý příběh! Odehrává se na sklonku éry samurajů, kdy se Japonsko začíná otevírat západnímu světu. Jedni to chtějí, druzí ne a divák je vržen přímo doprostřed rebelské frakce proti šógunovi, která se snaží najít zrádce mezi nimy. Podezřívají právě ronina hraného Toshiro Mifunem a zkoumáním jestli je zrádce nám tu postavu vlastně představují ve flashbacích. Toshiro Mifune je prostě opravdový samuraj a jeden jeho pohled stačí k tomu uabyste věděli, že to je fakt drsňák. Zde je ale jeho postava vesměs tragická. Film má opravdu silné scény a vždy jsou spojeny s Mifunovým (nevědomky) špatným rozhodnutím, které ho uvrhá víc a víc do zkázy. Nevím jestli film měl být varováním před touhou po penězích, protože jen kvůli nim se zaplete se spiklenci, ale osud hraje opravdu proti němu a já jsem s ním vesměs sympatizoval. Tahle samurajská tragédie mě opravdu připoutala hlavně díky rozvrstvení děje, které slouží ale jenom k dokonalému pochopení hlavního hrdiny. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Příběh zasazený do sklonku tokugawského šogunátu je chvílemi možná příliš melodramatický (mám na mysli zejména linii tajemného původu titulní postavy, jejíž pointa se však dá brzy vytušit), ale způsob vyprávění je značně originální a herecké výkony bravurní (chválit Mifuneho je skoro nošení dříví do lesa). Řeší se tu zajímavé otázky spojené s přátelstvím, ctí a věrností, aby se ukázalo jak cíl světí prostředky a nad city a ideály vítězí chladný pragmatismus. Nejzajímavější je ale pozorovat, jak si hlavní hrdina vedený přehnanou ctižádostí nevědomky podřezává větev, na které sám sedí. Snímek je navíc okořeněn několika výbornými souboji, z nichž vynikají především závěrečná jatka - scéna nezapomenutelná i v rámci daného žánru. ()

Reklama

strougy 

všechny recenze uživatele

Z větší části standartní samurajské drama, které i přes slušně propracované vykreslení charakteru hlavní postavy pomocí postupného odkrývání jeho minulosti skrze rozmluvy vedlejších postav postrádá ve všech aspektech sílu mistrovských děl typu Seppuku či Dai-bosatsu tôge. Přesto si ovšem závěrečný souboj svým netradičním pojetím zaslouží zmínku, neboť ač se krvavá řež v padajícím sněhu zdá býti vhodnou pro typický přeestetizovaný "balet", je zde divákovi servírována nemilosrdná bitka, kde se ze samurajů najednou stávají obyčejní hospodští rváči, co se válí po zemi, máchají kolem sebe hlava nehlava katanou a občas se k cíli valí ve stylu hráčů ragby, což působí minimálně v rámci žánru neotřele a ve velké míře i sympaticky svěže. Lepší 3*. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Až divadelní drama je úžasně převedeno do samurajské éry. Zde se pak odvíjí zamotaný příběh nejen jednoho samuraje, ale vlastně celého Japonska. Nejdříve působí hlavní postava jako chladný ničema, ale postupně se nám pomocí dějových odboček vykresluje důvod, proč takový je a sympatie s ním. S odvíjejícím se příběhem se sice závěrečná pointa, čím dál méně mění jako překvapivá. Závěrečná řežba je pak natočená a naprosto geniálně sestříhána. ()

Lateef 

všechny recenze uživatele

Film se převážnou část stopáže chová jako líně tekoucí řeka, aby pak několik desítek minut před koncem nabral na intenzitě, převalil se přes několik zlomových balvanů a jako vodopád se vrhl střemhlav do hlubiny s názvem Masakr před branou Sakurada. Osud si s Curušijem zahraje partii šachu, tahu korunovaného šach matem se nedočkáme, ale všichni vidíme, v jaké bezvýchodné situaci se Curušiji v této hře ocitl. Trochu jsem měl problém s orientací ve jménech, protože ve filmu je představena asi polovina lidí tehdejšího Japonska, ale ta hlavní se dala postřehnout a zapamatovat. Toshiro Mifune, jeho výrazné obličejové rysy a hlas opět předvádějí herecký koncert a v závěru se ještě s pomocí své katany předvede jako zdatný dirigent. Cestu k bráně zasypávají sněhové vločky, které se po dopadu na zem ihned barví narudo, a divákovi běhá mráz po zádech, protože je svědkem něčeho nezapomenutelného. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama