Poslední farma

Začátek zdlouhavý, nicméně závěrečná scéna s pohledem na dům a příjezdem auta je přesně jeden z těch filmových momentů, které vám utkví v paměti. Z islandských krátkometrážních filmů, které jsem měla letos příležitost v rámci islandské sekce Glasgow Film Festivalu vidět, na mě tento zapůsobil jednoznačně nejvíc. [Glasgow Short Film Festival 2012] (10.02.2012)

Prosííííím, ak má niekto vo filmotéke veselý islandský film, prosííííím (ešte raz), dajte mi vedieť. Toto bola opäť raz nekonečne smutná ICEland záležitosť. (21.07.2009)

Konec je fakt super, začátek nudí. Ale bylo to trochu předvídatelné. (09.02.2010)

The Last Farm (26.08.2017)

Abych se přiznal, tak se dokážu s hlavním hrdinou ztotožnit s tím, co dělá. Nevím, jestli bych byl toho schopen, ale mám pro to úplné porozumění. A rozhodně silný zážitek. (09.03.2017)

A přesně tahle ponurá atmosféra k Islandu sedí, i když je to jinak nádherná země. (29.07.2013)

Vynikající nápad, kterým vrcholí celý film je bohužel zkažený příliš rozvláčnými scénami předtím. Postrádádají šmrnc nápadu, který má poslední scéna. Jedná se o jakousi charakterizaci hlavní postavy jejím úplně nanicovatým jednáním. 2 minutový záběr na telefonujícího je vrcholem plýtvání filmového pásu, který je v krátkém filmu více než neodpustitelný. Bohužel mé řeči asi nemají zádnou váhu, protože estetika lidí, žijících na ostrově, kde se hovoří stejně jako před tisíci lety je asi dost posunutá. Právě pro onu jinakost stojí za to filmeček vidět. Výhodou islandských režiséru jsou nenahraditelné kulisy, kterými poslední farma vítězí na celé čáře. Obrovské rozlehlé prázdné prostory moře i pevniny narušené jen jedním domečkem místního farmáře jsou jedinečné. Film je ke shlédnutí zde http://www.youtube.com/watch?v=_trEaauTw7M. (01.02.2010)