Ikigami

Teprve když vám zbývá poslední den života, zjistíte, jak moc chcete žít a kolik máte nevyřešených účtů a přání. Famózní snímek, který ve mě zanechal mnohem více než Battle Royale s těměř stejným tématem. Hudební doprovod též úžasný, občas už trochu moc, ale nevadilo to, i bez něj by to fungovalo výborně. (11.11.2012)

U takto vyhrocených premis dystopie trochu záleží na tom, jak je přijmete (není to žádný akční masakr jako Battle Royale, nestačí se jen vézt povrchně na vlně nekorektní likvidace nevinných). A to pro mě byla malinko slabší stránka, protože než jsem se zbavil vnitřních protestů proti kulhající logice a začal vychutnávat příběh, trvalo to zhruba hodinu. Zajímavé je, že na jednu stranu se jedná o karikaturu současné společnosti ad absurdum, a ubližování jedincům systémem je subjektivně odsuzováno. Ale na druhou stranu je idea "ten, komu život může být odňat, si ho pak dokáže patřičně vážit", na které je tato dystopie postavena, všemi jednotlivými osudy dost potvrzena. Emocionální, zajímavé a silné. (11.11.2012)

Chvíli jsem bojoval s námětem, který mi přišel drobet nesmyslný. V tom, jak má zdejší dystopie úspěšně fungovat, totiž nevidím úplně přesvědčivý kauzální mechanismus. Pak jsem to ale nechal plavat a nechal se strhnout působivým, dojemným zpracováním prvního příběhu, při jehož vyvrcholení jsem měl takřka slzy v očích. V následné hodině jsem čekal jeho rozvedení, něco na způsob zažehnutí revoluce proti systému pod symbolem Michishirube protest-songu, ale ono prd. Místo toho jsem dostal dvě povídky, z nichž především ta poslední (o slepé dívce) je výrazně slabší, v podstatě obyčejné citové vydírání. Jako celek hodně nevyvážené, ale minimálně ten úsek s hrdinou-hudebníkem je top. (26.08.2014)

Japonci opět ukazují jejich skvělé nápady ohledně alternativní budoucnosti, kam bychom mohli směřovat, abychom mohli řešit některé společenské problémy. Film od začátku do konce pohltí a nepustí. Ale řekl bych, že nejpůsobivější je přeci jenom první půlka filmu, kdy příběh posledního dne muzikanta Tanabeho Tsubasy mi přirostl k srdci nejvíc. Celkové výborný film, který určitě stojí za to. První půlka dokonalá, druhá „jen“ velmi nadprůměrně dobrá. Skvělý film. 80% (02.03.2010)

Jakmile se mi do uší zahryzla nervy drásající a uširvoucí hudba dua T-birds, pochopil jsem dvě zásadní věci. 1.To s těma kapslema, de fakto obětinama systému, nebyl až tak špatnej nápad. Bylo to tady v historii vždycky a nabízí se též vhodná alternativa jak mě ušetřit produkce podobného šíleného hudebního tělesa. I na naší hudební scéně se potlouká neuvěřitelné množství nedouků, rádobyumělců a exhibicionistů jimž by bylo záhodno učinit přítrž. Až by byla vyčerpána tahle zásoba pak může přijít na řadu naše vláda, parlament a senát....I zde se nachází nevyčerpatelná zásoba vyžírků a darmošlapů. 2.Další varianta jak ušetřit své zdraví, byla prostě přestat sledovat tenhle dojemnej doják. (07.04.2013)