Wall Street: Peníze nikdy nespí

Když vidím, jak LaBeouf měl krasně rozjetou kariéru, tak mě celkem mrzí jak dopadl. Tenkrát toho talentu dokázal využít i Oliver Stone, jež po letech navazoval na jeden ze svých nejslavnějších filmů (cameo Charlieho Sheena potěšilo, ale dnes už na kinofilm nemá) a ačkoliv tomu hodnocení nenapovídá, je to opět radost pohledět. A navíc je tu ten fenomenální Michael Douglas. Něco mi říká, že si doženu ještě jednu nějakou jeho klasiku a stane se jedním z mých nejoblíbenějších herců. (14.06.2019)

Stone to v rámci možností zvládnul celkem slušně, ale jelikož tomu v zásadě chybí nějaká zajímavější zápletka a prostředí Wall Street ani samo o sobě neni zrovna nejzábavnější téma o kterým bych chtěl přemýšlet, tak to ve výsledku neni nic co by ohromilo, navíc to je celý krapet průhledný, ale i tak to je dobrej film, Shia je sice takovej cucák a moc se tam nehodí, ale když odhlídnu od toho jak vypadá, tak to zvládá v pohodě a Dougles je už osvědčenej. (01.11.2010)

VŠICHNI JSTE PĚKNĚ V PRDELI!..... Lepší příležitost k návratu Gordona Geeka a pánů z Wall Streetu nemohla přijít. O. Stone se vyžívá ve finanční krizi, poukazuje na steroidové bankovnictví a ptá se: UVĚDOMUJETE SI, CO JSTE ZPŮSOBILI? Odpověď je jasná jako výpis z banky. Ale co na to obyčejný filmový fanda? (Fanda?) Stone je silný ve věcech financí, spekulací, informací... tedy faktu. Rodinná melodramata už mu tolik nežeru. A nevidím tu ani žádnou výstrahu, morální podtext je stupidní asi jako ta odpověď: JE DOBRÉ MÍT HODNĚ PENĚZ. ALE NENÍ DOBRÉ JICH CHTÍT ZA KAŽDOU CENU VÍC A VÍC. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci nastudovat skok pod soupravu metra. 2.) Láká mě ,,MORÁLNÍ HAZARD“. 3.) Ještě jsem neviděl rozmlátit obraz ,, Saturnus požírající svoje děti“. 4.) Jsem pojišťovák a chci omrknout nějaký ,,grify“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.11.2010)

Společně se Snowdenem určitě nejlepší a hlavně nejosobitější režijní počin Olivera Stonea v tomhle století. Ta Director-power z toho vyloženě odkapává a jenom sledovat vzletné kamerové pohyby mezi mrakodrapy Manhattanu je zkrátka zážitek, nemluvě o hereckých výkonech Douglase, Langelly či Joshe Brolina, kteří svým postavám vdechují ještě více než jen život (a abych nekřivdil, tak LaBeouf také vůbec nic nekazí). Měl jsem ale docela problém s tím, kam příběh celou dobu klikatě směřuje a kam (a hlavně jakým stylem) nakonec vyústí. Je celkem jasné, proč se rozhodlo vzkřísit finanční bestii Gordona Gekka zrovna rok po ekonomickém kolapsu, který položil mnoho firem a otřásl se samotnou měnou - Stone mohl zase vesele nastavit zrcadlo celému finančnímu a burzovnímu systému a skrze nevypočitatelného parchanta vystavit komplexní metaforu velké bubliny, která může kdykoli splasknout, ať už hrajete nefér či ještě více nefér. To je ok, i když ty létající bubliny si mohl tak zkušený režisér odpustit. Do toho ale sledujeme na povrchu dost tuctovou rodinnou linii a reminiscenci příběhu původního filmu v nové době (a s jednou poučenou postavou), přičemž Stone právě mnohem méně zajímavé rodinné motivy nakonec strčí do popředí a ve finále dospějeme k zakončení, v němž jeden chamtivec dostane přes prsty, ale ostatní stále žijí vesele v bublině a divák postává trochu v rozpacích opodál. Ta myšlenka je hezká, ale drolí se to mezi prsty a lehce vítězí dojem překombinovanosti - na rozdíl od jedničky, která si hrála jen na to, co hráli dva vychytralí chlapáci mezi sebou. 70% (04.04.2020)

New Blood. New money. New game. Sympathy for the financial Devil! Dovolte, aby se znovu představil – Gordon Gekko - pán blahobytu a pokušení. WS2 je skutečně jedno z nejpovedenějších pokračování poslední doby a svižně odsýpající podívaná. Až je s podivem, že za celou touhle insider´s game stojí Oliver Stone. Ten Stone, který v posledních 5 letech zrovna nepředváděl svojí nejlepší formu. WS2 je mainstreamovějším filmem, než byla jednička, ale pořád s ne až Tak úplně mainstreamovým dějem. ( Kdo se pořádně vyzná ve všech těch grafech, cifrách a slovní hantýrce, ať hodí kamenem - Enter the void of Financial world ) Stone si to uvědomil a proto se vytasil s až nečekanou vizuální stránkou dodávající příběhu tu pravou dravost. Akorát snad jen těch časosběrných fotek New Yorku bylo na můj vkus moc. Co se týče archetypů - ďáblů se po plátnech proháněla celá řada, ale ten Michaela Douglase patří rozhodně k jedněm z nejlepších. ( Chamtivost je dobro!!! ) Shiova postava hledající otcovský vzor, perfektně zapadá do celkové mozaiky. A chemie mezi ním a Douglasem je přesvědčivější, než ta v Indiana Jonesovi. Wall Street 2 je jako dobře rozehraná partie pokeru. Zasvěcená hra, pro zasvěcené hráče. Well played Mr. Stone! (17.09.2010)