Wall Street: Peníze nikdy nespí

Těsné tři hvězdy! Wall Street "2" (ani tolik) neurazí, nenadchne. Vzhledem k tomu, že jsem první díl nebyl schopný dokoukat kvůli permanentnímu ekonomickému podtónu a povídání o řečech, které jdou totálně mimo mne, je téměř zázrakem, že mě Wall Street: MNS dokázala zabavit. A tak i když jsem většinu času soucítil s ženskou částí publika, která se v sále neklidně ošívala nad "nudnými" dialogy, nakonec se Stoneovi podařilo jakž takž si mě získat. Jasně, šel jsem na to hlavně kvůli Shiovi, ale obávaná nuda naštěstí nedorazila. Jak minuty přibývají, je to čím dál tím napínavější. Sem tam dobrá hláška nebo trefné moudro, hloupý konec... Nejsilnější zážitek: závod motorek - a to mluví za vše. Mohlo být lépe, ale mohlo být i mnohem hůř. Jenomže člověk, který na tohle vyrazí do kina ví, co čekat. Nejneakčnější film roku :-). (05.10.2010)

Někdy bych si přála, aby všechny mé oblíbené filmy měly podobná pokračování po x letech. Ano, je to jen výkřik do tmy, ale značí, že místní mají pravdu; takhle skutečně vypadá nejlepší film Olivera Stona od Any Given Sunday a dvojka, na které cítíte, že nebyla vynucena jen úspěchem prvního dílu. Pochybuji, že Stone podobný sequel plánoval dopředu, nicméně nutno říct, že tentokrát hrál osud v jeho prospěch. Michael Douglas díky dvacetileté pauze od prvního dílu vypadá při odchodu z vězení "přirozeně" starší, což je umění, které na 100% doposud neovládají ani ti nejlepší maskéři v Hollywoodu. A co je snad ještě důležitější, svět - či spíše USA - také v posledním desetiletí (a tedy v době, kdy hlavní hrdina vstupuje znovu do reálného světa) zasáhly pohromy jako útok na World Trade Center či finanční krize, což jsou události, na kterých se příběh z prostředí Wall Street velmi dobře staví. Nezapomeňte si k tomu připočíst hezké cameo Charlieho Sheena i Olivera Stona a máte o důvod navíc vyrazit do kina. Za sebe dokonce uvažuju, že si v příštích týdnech pustím osmdesátkové Wall Street znovu, abych pak v kině ještě jednou a pořádně mohla docenit jeho pokračování. A kdo ví. Třeba pak půjdu ještě o hvězdičku výše. (08.10.2010)

Samozřejmě to, co na diváky fungovalo při uvedení prvního Wall Street, nemohlo uspět i dnes. A tak se tvůrci potýkají s berličkami a klišé s názvem Romantika. Ta jediná tak trochu příběhu ubližuje (ale při pohledu na Carey Mulligan musím jedno oko přimhouřit, takovou ženušku bych taky bral). Obsazení se ukazuje v celé své kráse a já nemohl najít jediné kolečko, které by se byť jen na okamžik zadrhlo, cameo Charlie Sheena více než potěšilo. Pokračování mě bavilo stejně, jako první díl, a to se nestává často. Určitě k tomu přispěla (krom herectva) výborná kamera a dobře se poslouchající soundtrack. Já byl spokojen. (13.01.2011)

Společně se Snowdenem určitě nejlepší a hlavně nejosobitější režijní počin Olivera Stonea v tomhle století. Ta Director-power z toho vyloženě odkapává a jenom sledovat vzletné kamerové pohyby mezi mrakodrapy Manhattanu je zkrátka zážitek, nemluvě o hereckých výkonech Douglase, Langelly či Joshe Brolina, kteří svým postavám vdechují ještě více než jen život (a abych nekřivdil, tak LaBeouf také vůbec nic nekazí). Měl jsem ale docela problém s tím, kam příběh celou dobu klikatě směřuje a kam (a hlavně jakým stylem) nakonec vyústí. Je celkem jasné, proč se rozhodlo vzkřísit finanční bestii Gordona Gekka zrovna rok po ekonomickém kolapsu, který položil mnoho firem a otřásl se samotnou měnou - Stone mohl zase vesele nastavit zrcadlo celému finančnímu a burzovnímu systému a skrze nevypočitatelného parchanta vystavit komplexní metaforu velké bubliny, která může kdykoli splasknout, ať už hrajete nefér či ještě více nefér. To je ok, i když ty létající bubliny si mohl tak zkušený režisér odpustit. Do toho ale sledujeme na povrchu dost tuctovou rodinnou linii a reminiscenci příběhu původního filmu v nové době (a s jednou poučenou postavou), přičemž Stone právě mnohem méně zajímavé rodinné motivy nakonec strčí do popředí a ve finále dospějeme k zakončení, v němž jeden chamtivec dostane přes prsty, ale ostatní stále žijí vesele v bublině a divák postává trochu v rozpacích opodál. Ta myšlenka je hezká, ale drolí se to mezi prsty a lehce vítězí dojem překombinovanosti - na rozdíl od jedničky, která si hrála jen na to, co hráli dva vychytralí chlapáci mezi sebou. 70% (04.04.2020)

Vlastně se mi skoro celý druhý Wall Street líbil téměř jako ten první. Od prvních minut je to Oliver Stone jako zamlada. Svižné tempo záběrů, dynamický střih dělají film obrazově bohatým a s radostí koukatelným. Scénář je pak prošpikován velmi zajímavými názory na stav soudobé tržní ekonomiky a žádný z herců filmu také neškodí. Nějak mi ale nesedlo posledních pár minut, které celkový dojem dost kazí, protože Gordon Gecco přestává být tím uvěřitelným skoro sympatický prevítem, a stává se nerálnou postavou měnící postoje podle toho kam chce Stone film směřovat. Závěr jako by byl na zbytek filmu přizáplatovaný, jakoby k filmu vůbec nepatřil. Najednou to není o trhu a penězích a místo nějakého zajímavého rozuzlení se dostaví poselství o rodině a dětech a všechno je happy jako svět před finanční krizí. Douglas přestane být Geccem a začne být samaritánem a očekávané odpovědi zmízí do ztracena. (04.10.2012)