Prorok

Ono to vězení má prostě svou neobvyklostí něco do sebe a potvrzuje se to i v Prorokovi. Ten je navíc, hlavně v druhé půlce, říznut solidní maifiánkou, čím vzniká hodně zajímavý mix. A to i díky Audiardovi, který dokáže být po celých 150 poměrně uceleně zábavný a i když se několik málo pomalejších míst najde, většinou snímek odsípá dobře. Příjemné taky je že děj střídá několik různých úrovní a Malik je tak dobře uvěřitelná postava, která nemá jen centrální motivaci, ale vyvíjí se a řeší vždy více věcí najednou. Toho navíc zahrál Tahar Rahim velice dobře a společně s Nielsem Arestrupem alias Césarem Lucianim, tvoří pŕíjemnou ústřední dvojici. Sečteno podtrženo, Audiard natočil hodně komplexní a plný snímek, který určitě stojí za to. (23.06.2010)

Audiardovy filmy diváka pohlcují nezávisle na jeho vůli a nejinak je tomu i zde - dvě a půl hodiny utekly jako voda. Ovšem pro plnohodnotné ponoření se do příběhu mně chybělo vyznat se v poněkud větším množství postav a jejich motivacích. Vinou filmu to ale není - je pouze třeba se po celou dobu plně soustředit. Napodruhé budu moudřejší. (08.01.2011)

Pamatuju si, že jsem během projekce ve své mysli vyřešil spoustu záležitostí spjatých s dalšími dny, to jak mi pozornost po hodině a půl začala samovolně utíkat ze sálu. Metráž 150ti minut je v tomto případě zabijácká! Natolik záživný film zase nebyl, aby si mohl dovolit takovou délku. Hlavní myšlenky jsou vykreslovány až příliš podrobně, napřeskáčku, celé to vlastně připomíná jízdu z Brna do Prahy po vedlejších silnicích. Herci jsou si natolik podobní, že jsem v tom kvantu postav sotva rozeznal Malika, jako by byl herecký ansámbl z jednoho klanu. Nepatrnou výtku bych měl k práci s titulkama. V souvislosti s obšírným dějem, vyžadujícím extrémní pozornost, se po jisté době začaly smazávat rozdíly mezi původní řečí snímku a korsičtinou, kterou se Malik naučil ve vězení. Možná by stačilo pasáže mluvené korsicky vyznačit kurzívou, jelikož pokud si divák nevšimne jen nepatrného rozdílu v dialektu, mohou mu uniknout vcelku zásadní konverzace. Film je bezesporu zajímavý. Jsem zvědav, jestli se v březnu objeví na udílení Oscarů v nominaci Nejlepší cizojazyčný film. Kritiky je hodnocen dobře, i zde má dost procent. Tak nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu...:-) Krom jiného by mě zajímalo třeba to, proč se vlastně Prorok jmenuje Prorok? To vážně kvůli té jedné srnce, kterou Malik zahlédl ve vidinách? Ne snad, že by byl název určující pro konečné hodnocení, avšak je pravdou, že v tomto případě mate diváky, kteří předem podrobně netuší, oč půjde. (30.12.2009)

Presne na polceste medzi "komerčnejším" Verejným nepriateľom č. 1 a "artovejšou" Gomorrou. Slušne obsadené (ďalšie nezabudnuteľné mafiánske xichty - casting je v týchto filmoch kľúčovou vecou). Tahar Rahim je vynikajúci, zákonitosti kriminálneho sveta priamočiare a surové. Len som mal trochu problém sa orientovať vo všetkých tých Korzičanoch, Araboch a Talianoch, medzi ktorými hlavná postava pendluje a ktorí sú ochotní splupracovať s ktoroukoľvek druhou stranou, len aby zničili tú tretiu. (16.01.2010)

Prolnutí dvou žánrů - mafiánské ságy a vězeňského dramatu - a oněmi žánry specifikovaných světů dělá z Proroka hodně osobitý film. Jacques Audiard je už nekorunovaným králem novodobé francouzské drsné gangsterky, v níž po několikáté variuje svá oblíbená témata (především specifický svět vězení a motiv vězně...) a kterou ozvláštňuje spojením naturalisticky popisného prostředí s poetickými scénami, jež dávají snímku funkčně umělecký rozměr. Symbolická postava zavražděného spoluvězně, která nevyčítá a nepronásleduje, leč naopak apelativním výkladem snů pozitivně ovlivní životní peripetie hlavního hrdiny, morálně relativizuje vyznění celému snímku, neboť přináší svět, v němž nejen že neexistuje svědomí, zábrany, jasné rozlišení dobra a zla, ale už ani mrtví nechodí ve spaní vyčítat vinu původcům svého utrpení. S kým v takovémhle vidění světa vlastně sympatizovat? Prorok je silný film, přesto jsme v něm občas postrádal výjimečný příval katarze, která by mi v diváckém zážitku přinesla punc mimořádnosti. Návštěva kina nebyla tentokráte událostí, na kterou nebudu moci dlouhou chvíli zapomenout...chyběly tomu mimořádné scény či třeba macho knírek a neodolatelné charisma režisérem Jacquesem Audiardem též dříve obsazeného Vincenta Cassela alias přímé konkurence v podobě Richetova Veřejného nepřítele č.1... (21.01.2010)