Poslední výlet

Další tematicky i vizuálně povedený kousek australské provenience, tentokrát poměrně netradiční road movie motivovaná úprkem před spravedlností. Děj vnímám jako RELATIVNĚ jednoduchý, přímočarý, lineární (pravda, s několika flashbacky), jež si jde jasně za svým a spěje k strhujícímu intenzivnímu konci, který odkryje samou podstatu filmu. (A nevidí-li ji tam většina autorů zdejších komentářů, je mi líto.) Rozbor komplikovaného vztahu otce a syna, aniž by snímek sklouzl k sentimentálnosti. Komorní drama s dvěma (vynikajícími!) hlavními herci, kteří svým jednáním divákovi nabídnou tolik látky k zamyšlení či nějakému rozsáhlejšímu filozofičtějšímu ponoru. Film byl natočen podle předlohy Denise Young. ~ Nezapomenutelné jsou sekvence na jezeře Gairdner. Volbu krajiny vůbec doporučuju dávat si do souvislostí. Nebo také jen zřejmý kontrast všudypřítomné kalné vody (či nedostatku vody) a průzračné v posledním záběru. Puška coby dětská zbraň, s kterou si chlapec hraje na parkovišti v úvodu, se přetaví ve zbraň opravdovou. Takových detailů bychom našli mraky. ~ /dále pozor spoilery!, doporučuji přečíst po zhlédnutí/ Krátké nastínění problému: duo otec – syn, Kev – Chook, Hugo Weaving – Tom Russell. Otec je buranský kriminálník s negativním vlivem na syna, kterého zatahuje do svých problémů a vlastní neschopnosti socializace. Přestože chlapec potřebuje láskyplné rodinné zázemí, školní docházku či plnohodnotné dětství, absolvuje s otcem netradiční „výlet“. Charaktery obou postav jsou zcela protikladné (hrubý / citlivý). Přestože se otec snaží syna nějakým způsobem vychovat a něco mu předat, svým chováním syna ztrácí. Kev se chová k synovi nejspíš podobně, jako se k němu choval jeho otec, zatímco Chook se snaží od chování svého otce ostřihnout / distancovat. Přivoláním policejních hlídek koneckonců i ztrestat. On je tím vykonavatelem spravedlnosti. Zachová se tak, přestože k otci cítí – i přes veškeré násilnické projevy a způsoby chování – přirozenou rodičovskou lásku a přestože mezi nimi evidentně existuje nezanedbatelné citové pouto. Chook řeší dilema mezi láskou a odporem k vlastnímu otci. Tolik by ho chtěl milovat, je však zhnusen jeho chováním a činy, jeho charakterem a mizerným morálním kreditem. Závěr představuje vymazání předešlých negativních jevů a symbolizuje osvobození, úlevu i novou budoucnost. ~ Na závěr odkazuji na Los Muertos či Vozvrashcheniye, jež se v mnohém shodují právě s tímto snímkem. ~ ~ Všechno bude, jak má být. (11.03.2012)

Agent Elrond má charisma, že by na něj potřeboval pořádnej valník... Ale svým hlubokým robotím hlasem nemůže celou stopáž táhnout sám. Last Ride je ničím zajímavá pomalá road movie, která je nudná opravdu přesně tak jak zní její synopse zapsaná ve festivalovém průvodci. 55 % (08.04.2010)

Tento film spada presne pod tu kategoriu dram ktore sa vyznacuju minimom dialogov, zdlhavymi zabermi, melancholickou az depresivnou atmosferou a nejasnym posolstvom. Na mieste scenaristu by som spravil zopar skrtov, prihodil viacej vyhrotenych situacii a trochu jasnejsie to cele uzavrel. K rezii a hereckym vykonom Huga Weavinga a Toma Russella nemam ziadne vyhrady. 65% (16.11.2009)

Film pro hodně trpělivého a vyspaného diváka. Pomalé tempo, minimum herců, spousta záběrů na australskou krajinu. Celou dobu ale napjatě čekáte, co se stane, podle mě díky skvělé (stále se opakující motiv) hudbě, která mi v určitých chvílích připomínala Neila Younga a jeho muziku k Dead Manovi. Občas se také něco stane a nakonec film dospěje tam, kam od začátku směřuje a mě bylo i líto, že už je konec. A takový dětství bych určitě nechtěl mít. (19.04.2011)

Pomalý, utahaný, ne příliš ukecaný film, který musí na první pohled zaujmout. Když to nedokáže, je těžký se přes něj prokousat až do konce a spíše je pravděpodobnější, že budete dělat hromadu věcí kolem. Deprese, smutek a melancholie z filmu tekla, ale to všechno byl účel. Nakonec jsem to dokoukal, ale bylo mi jasný, že to bude směřovat od ničeho nikam a tak to taky končí. (17.11.2011)