Osm a půl

Uffff.. Tak zase jednou film, při kterém se mi mozkové závity rozžhavily do běla.. První hodinu jsem se rozkoukával, o co že vlastně jde a dost jsem se ztrácel.. Pak přišla osvícená chvilka a najednou mi všecko začalo aspoň trošku dávat smysl a zapadat do sebe.. I tak ale zbylo velké množství míst, jejichž smysl mi zůstal naprosto skrytý a začala mě trápit nuda.. Snad to v budoucnosti "slepí" ještě o trochu víc další projekce.. Hudba, herci, kostýmy, kamera a hlavně režie skvělé, ale i tak je mi Fellini svým myšlením trošku cizí a do jeho filmů budu muset asi ještě dorůst.. (14.05.2010)

Súhlasím, že 8 1/2 je umelecký film. Je totiž umenie natočiť kúsok z filmového prostredia, ktorý by sa mi nepáčil. Takisto je umením mať vo filme toľko remeselne geniálne natočených scén, ktoré ma nebavilo obdivovať. A v prvom rade je obrovské umenie natočiť film, ktorý z duše nenávidím. Takže áno. Fellini bol veľký umelec 3/10 (24.04.2018)

100% - Guido Anselmi je režisér v tvůrčí krizi, který bloudí mezi realitou, snem a vzpomínkami z dětství. Realitou ho provází chaos a stres kvůli jeho všemi očekávanému novému filmu. Ze všech stran na něj útočí ambiciózní filmový štáb, zvídaví novináři, demotivující intelektuální poradce, a k tomu ještě milenka vs. manželka… On má však hlavu prázdnou a na častou otázku „o čem ten film bude?“ nechává tazatele, aby si sami odpovídali. Přípravy filmu běží na volnoběh, a vztahy se tomu podřizují. Nechci se ale rozepisovat o „ději“. Tohle totiž, přátelé, musíte vidět sami. 8 1/2 je dokonalý film. Od vizuální stránky s neskutečně se pohybující kamerou a jakostními hereckými výkony, přes naprosto úchvatnou hudbu Nina Roty, až po všechny myšlenky filmu. Při sledování Otto e mezzo se vždy cítím neskutečně uvolněný, vychutnávám krásu každého záběru, žasnu nad hrou světel a stínů -jak optickou, tak myšlenkovou. Velkolepé finále to samozřejmě jistí, coby rozhřešení pro nás pro všechny. POZOR!!! Tohle nebude film pro všechny cílové skupiny. Je zatraceně náročný na soustředění a přiznávám, že bylo nad mé schopnosti docenit ho napoprvé. Kdo se do něj ale ponoří a něco mu obětuje, film ho bude stále více a více oslovovat. Pak třeba pochopí, proč tu na něj píšu takovou ódu… (30.03.2006)

KINO Scala/// Obsazení 8/10 Děj 3/10 Hudba 6/10 Kamera 5/10/// PLUS: Jednoznačně zaujme obsazení, počínaje hodně obsazovaným Marcellem Mastroiannim, který se objevil po boku několika krásných hereček tehdejší doby, líbila se mi hudba, pokud zazněla mělo to své kouzlo MÍNUS: film musí bavit a měl by být pochopen, v mém případě se to nestalo, nudil jsem se a nechápal jsem co se to na plátně odehrává, snové sekvence byly opravdu mimo mé chápaní./// Shrnutí: Na Felliniho Osm a půl jsem se těšil. Navíc vidět film v kině v rámci Projektu 100 je zajímavá příležitost jak si obohatit znalosti jeho tvorby. Bohužel se očekávaný zážitek nedostavil. Pro mě těžko uchopitelný děj. Přesto jsem brzy pochopil, že Mastroianniho postava režiséra žádný film netočí, pouze o tom mluví a tváří se tajemně, což vyvolávalo jistou dávku napětí./// Celkem 49%/// (05.03.2016)

Musím se opakovat, a za nejvýstižnější, prohlásit repliku "Já vím, o čem chceš vyprávět. O zmatku v nitru člověka. Ale musíš to říct jasně, aby tomu lidi rozuměli.“ Hodinu jsem totiž zvládal tenhle artový guláš sledovat a jakš takš si ho uvnitř sebe uspořádávat. Jenže v hodině druhé jsem se přistihl, že už pouze tupě koukám a vnitřní smysl Felliniho "filmu ve filmu" je někde v háji a rozhodně ne v mé hlavě. Zajímavý a stylový film, který je snad ale téměř nemožné zvládnout myšlenkově v plném rozsahu. A musím se ještě pozastavit nad špageťáckými postsynchrony. Z těch se mi chtělo zvracet od začátku do konce a je mi velkou záhadou, že celému filmovému světu nevadí tak laciná a odflinknutá práce, kdy máte pocit, že byste to sami s vymšleným italským přízvukem nadabovali líp. 8 a 1/2? Ne, raději Synecdochu. 4/10 (30.09.2014)