Váleční ptáci

Filmů s válečnou hororovou tématikou není zrovna mnoho, pokud jste však příznivci tohoto mixu, porozhlédněte se rozhodně někde jinde. Tento scifi hororový kousek z dílny společnosti Syfy vám moc kvalitní podívané vskutku nenabídne. Především zde nehledejte nějakou logiku ve scénáři ani dobré speciální efekty, ale tak to vám snad ani nemusím říkat. Pro ženskou rovnoprávnost zde máme pětici sličných dam – posádku nejmodernějšího bombardéru, s jejich úděsnými účesy, několik vojáků a plukovníka, který hlídají tajný náklad a hrstku japonských vojáků, kteří přežili prvotní masakr na ostrově. Scénárista však byl jasně nejslabším článkem na celém tomto výtvoru. Hromada nelogických situací, rozhodování, trocha té romantiky a hlavně fakt, že v jedné jeskyni dřímaly stovky vajec prehistorických ptakoještěrů, ze kterých se najednou vyklubalo obrovské hejno obřích zabijáků. Pro velkou parádu tu máme množství jejich útoků, z nichž se však většina nedá označit ani za „směšné“. Především pak ty odehrávající se na zemi. Ty vzdušné na tom byli o trošku lépe, ale kolikrát zazní během komunikace dam ono „přepínám“, jsem se neodvážil ani spočítat. Bohužel celková atmosféra byla dosti suchá, nějaké napětí aby tu člověk pohledal a těch několik rádoby emočních momentů (smrtí některých postav), to prostě nemělo šanci zachránit, stejně jako atraktivita některých ženských hrdinek. Váleční ptáci tak prostě nejsou ničím jiným než podprůměrným céčkovým televizním brakem. S rozpočtem milión a půl samozřejmě nelze očekávat žádné zázraky, nicméně tady bylo špatně skoro všechno. 30% (03.04.2021)

Kde brát slova? Tady nebyly polonahé modelky, které touží stát se hvězdami stříbrného plátna ani nic podobného, za co by šla dát jedna hvězdička. Váleční ptáci, ať se snaží navodit atmosféru druhé světové a smysluplné tajné operace jakkoliv, prostě nezvládají jakékoliv budování atmosféry a napětí. K tomu ještě tragické efekty, které se autoři snaží schovat převážně do noci. Rok výroby 1950? Ok, možná, ale dnes? Ani do té vtipné absurdity třeba Mega Shark vs. Giant Octopus tomu dost chybí. (16.09.2010)

Někoho napadlo, že by bylo fajn postavit proti sobě letadla a ptakoještěry velikosti letadla, ovšem bez výzbroje a s minimozky, jež nic nevymyslí. Pilotovat budou holky, které se stydí svléknout, takže koukáme na jejich hlavy. Do vzduchu jdou bojovat zásadně s bezvadnou rtěnkou. Mohlo to být krátké video na Youtube, ale bohužel je z tohoto nápadu film, zavánějící těžkou amatéřinou. (16.09.2017)

Buchty ve stíhačkách vs prehistorcký plazy. Tento film mi připomíná podobné projekty z 50. let, neskutečně šílený nápady, špatné herecké výkony, nepříliš vysoké rozpočty, fádní režie, etc. Bohužel není z 50. let, takže nezafunguje nostalgie ke "klasice", samo že triky jsou lepší, než jaký by vypotili tehdejší tvůrci, přesto ani teďka to není bůhví jaký zázrak, akorát tak do slušnější gamesy. Lovů taky na rozhazování nebylo, tudíž jsme než letecké souboje nuceni sledovat, jak se bandu přeživších ztroskotaných amíků, snaží přechcat tlupa rákosníků. Ale na slibovanou atrakci z přebalu filmu, přesto dvakrát dojde a není to špatné, prostě blbiny, o kterých sníme, ale radši je nikomu neříkáme, aby nás neměli za naprostý magory. Škoda jen nudné hudby, blbých herců, papudenklových kulis (ty se však k podobným filmům hodí) a ruský dabing je taky něco. (12.09.2009)

Se sklenkou něčeho ostřejšího to šlo – sledovat. Tohle má s filmařinou společné asi jako smažák s gastronomií. Právě díky alkoholu jsem si nemusel sám před sebou obhajovat, proč na to vlastně koukám. Koho to tam máme tentokrát? Pravěké ptakoještěry? Nejvíc mě bavili načančané modelky, které jdou do boje zásadně s načesanými vlasy a bezvadnou rtěnkou. (15.12.2019)