Reklama

Reklama

Socialismus

  • Česko Film Socialismus (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jedné noci vyzvou dva sourozenci zcela vážně své rodiče, aby jim vysvětlili význam slov Volnost – Rovnost – Bratrství. Dětsky upřímná otázka nedovoluje omezit se na otřepaná klišé, a tak rodiče a s nimi i tvůrci a diváci musejí bilancovat, odkud vzešly a kam dospěly tyto ideály. Během projížďky výletní lodí po Středozemním moři se otevře horizont s množstvím dalších otázek, příběhů, událostí, iluzí, mýtů a lží. Koláž názorů náhodných pasažérů, mezi nimiž jsou válečný zločinec se svou vnučkou, významný francouzský filosof Alain Badiou, americká zpěvačka Patti Smith, či moskevský pohlavár, se prolíná s různými obrazovými materiály, které nás přemístí do Egypta, Palestiny, Oděsy, Hellas, Neapole či Barcelony.
Jean-Luc Godard, enfant terrible světové kinematografie a jeho šest spolupracovníků, natočili společný opus o nenaplněných ideálech západní společnosti plný kritické sebereflexe, nečekaných spojení, umělecké kreativity a vtipu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (47)

Fr 

všechny recenze uživatele

VŽDY SE ŘÍKÁ, ŽE POROVNÁVAT JDE JEN TO, CO JE POROVNATELNÉ.... VE SKUTEČNOSTI ČLOVĚK MŮŽE POROVNÁVAT JEN NEPOROVNATELNÉ S NEPOROVNATELNÝM...... /// To jsem si takhle řekl, že jsem dlouho neviděl žádnou pičovinu..... V SOUČASNOSTI SE ZMĚNILO TO, ŽE HLUPÁCI ZAČALI BÝT UPŘIMNÍ... Je to pěkně – jako celek - (vlastně jako všechno...) rozmrdaný! Prase a filosof, aby se v tom vyznali! Ale jestli chcete potrápit svou psychiku podivnejma obrázkama, myšlenka a rachotem – nechť je tahle cesta za geometrií ve všech formách svobodná, stejně jako povídání si pomocí myšlenek. Veliké duchem... (ovšem nicka jako já, tohle nemůže ocenit...)....obrazovej a zvukovej bordel (tohle je moje pravý ,,já“!)... Naštěstí taky slezou z moře na pevninu, kde je to obrazově přívětivější, ale ideově stejně rozjebaný.... ovšem posledních 15minut!!!! TOHLE jsem od toho očekával !!!! (A kdy jsi viděl naposled nějakou pičovinu ty???) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Z francouzštiny mám za úkol seznámit se s významným představitelem tzv. ,,nové vlny“. 2.) Místo s kamarády se scházím s ,,nicotou“. 3.) Makám na benzince, čtu Balzakovy Ztracené iluze a stojan hlídá lama (ne šéf...myslím to zvíře!). 4.) Thx za titule ,,hansolo1“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

tolik už bylo stížností, na tmářství (obscurité) nejen posledního Godardova filmu, na tak řečeno snobskou nesrozumitelnost podání, a zajisté si na totéž neméně hlasitě stěžovali ti, kdo s oblibou odsuzují lapidárně podávané filmy řečněním o banalitách a stříbrných podnosech, jaké údajně nedávají výzvu k vlastnímu aktivnímu chápání a chápání se (filmů). jsem ovšem přesvědčen, že kdyby se do slov dalo přeložit, co Godard "říká" filmovým obrazem, a on by tedy totéž vyřkl verbálně, dostihla by ho přesně tatáž obvinění: ze snobismu a elitářství. tak se věci (les choses) mají. takový už je úděl, ze kterého si, jak věřím, umělec (tento i obecně řečeno) nic nedělá (comme ça). prostě jen tak. ale to je zbytečná úvaha, protože přeložit obraz do řady slov možné není, zvláště ne pohyblivý a zvláště ne ten, pod kterým je podepsaný J-LG. jen mě tak napadlo, jak případné vlastně jsou i ty reakce, které už snad ani nemohou být vzdálenější filmu, od něhož se odrážejí, filmu mimo jiné tématizujícímu nevyslovitelnou nesnáz porozumění a sveřepou lidskou neochotu o porozumění vůbec usilovat. zejména, pokud jde o obraz, obraz rozvíjený v čase a obraz rozvíjený v čase, syntetizovaný s hudbou, respektive zvukem a "mezi řádky" doplněný o text. u ohromného množství filmů zůstává překážkou rozumění abstraktním obsahům v následnosti obrazů kódovaným nebývale úzké sepětí filmového (multi+inter/)média s hmotnou skutečností jako takovou. s výjimkami milovníků filmů mnoha vynikajících avantgardistů se i většina diváků naučila vnímat film jakožto něco daleko více konkrétního než abstraktního a témata se jim poté poodkrývala jen v jakýchsi svatých, nepředpověditelných okamžicích citového doteku mezi nimi a plátnem. a co je na tom špatného. ale co když dotek nenastane? je více než méně osamocený lidský rozum až tolik nemohoucí, že zůstane jen slepě tápat v tmách? Godard v Socialismu dosáhl skvostného účinku, který více než kdy jindy a kde jinde svádí abstrahovat obrazy a dekódovat je jako obecné hodnoty vážící se k sobě nejinak, jak na oděském schodišti a ústřední lodí vzpomínaný Ejzenštejn vyjadřoval pojmem "intelektuální montáž". a na tomto místě by měl správně každý povzneseně mávnou rukou a prohodit: "a co má být? není zdaleka první, ani jistě poslední, kdo ovládl film logikou intelektu, a proto jen za to velkou chválu nezasluhuje", ale ono nezůstává jen u toho. zároveň s tím Godard zachoval i apriorní konkrétnost, "reportážně" autentickou realističnost filmového záběru, kterou pravidelně připomíná nejen v záběrech na horizont oceánu a nahodile se vlnící mořskou hladinu - záběry natolik bezprostřední, až vedou oči diváka k úsilí proniknout pohledem hmotnou skutečnost na povrchu a dosáhnout neméně reálné skutečnosti transcendentní pod, respektive za povrchem, za obrazem. ostatně, každý umělecký obraz vede k tomu, co je za obrazem a současně přítomno v něm, přímo před lidským zrakem, kterému však vždy o nejnepatrnější krůček uniká. to je, velmi hrubě opsáno, to, jak si představuji ikonickou podstatu i filmového uměleckého obrazu. Godard svedl zkrotit filmové prostředky do zábavné, intelektuálně rozvíjené autorské deklarace s politickými obsahy a (co víc!) nijak se při tom nezpronevěřil kráse neodmyslitelně vlastní bezprostřednímu obrazu jako takovému, zobrazování jako takovému, filmování. nehledě na to, že Godardovy obrazy jsou často velmi příkře aranžované, nebo nepůvodní, kompilované, jak už je mistrovým zvykem. () (méně) (více)

Reklama

Crawler-D odpad!

všechny recenze uživatele

Pocit, že sleduji variaci na Plešatou zpěvačku Eugena Ionsca, byl trvalý, intenzivní, nepolevující a dost mrzutý, protože o absurdní drama se nejedná. Godard nejspíš nechtěl hovořit o problémech mezilidské komunikace, ale chtěl sdělit závažné myšlenky. To by ale nesměl být takový egoista a experimentátor, aby 99 % populace bylo vyšachováno z možnosti porozumět jeho slovům. Nakonec se z toho stává čekání na Godota, který by přinesl nějaké vysvětlení nějakou vnitřní koherenci, ale je to marné. Na diváka se tu drze a z vysoka kálí. Tohle není důvod, proč mám rád filmy. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Bohužel to šlo úplně mimo mě. Fakt mi je to líto, protože bych rád, ale nepochopil jsem to. První třičtvrtě hodina vypadá jak domácí video, záběry na sebe nenavazujou, žádná hudba, přírodní ruchy. Myšlenku jsem vůbec nepochytil a mohlo se to jmenovat úplně jinak a vůbec by to nevadilo. Moc o tom napsat nejde. Přijde mi to jako taková dost bláznivá koláž, kde se Godard chce pravděpodobně vyrovnat s nějakým úpadkem společnosti. Ale dělá to nějak moc složitě a po svém prostě. Moc se mi to nelíbilo a nějak k tomu nemám co napsat. Godard nikdy nebude mým oblíbeným režisérem. Ty dvě hvězdy dávám za ty trošku vtipné pasáže v rodině toho kandidáta ve volbách. Tam mi to přišlo jasné a srozumitelné. Škoda, že takový neni celý film. 30% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem chtěl dát slabší 3*, protože první polovina se mi celkem líbila. Sice tam není vůbec žádný děj (jako v celém filmu), ale jako experiment se mi to zamlouvalo. Hodně se mi na tomhle filmu líbil zvuk, měl jsem sluchátka a nejednou jsem měl pocit, jako by někdo hlasitě mluvil přímo za mnou, i když za mnou je jenom zeď. To se mi skoro nikdy nestalo, že bych mě film zmátl tak, že bych si myslel, že na mě někdo v realitě mluví, ale přitom to je jen v tom filmu. Nevím, jestli by to na mě tak působilo i bez sluchátek, každopádně díky tomu se mi ten film líbí o to víc. Ono dokud se to odehrává na té lodi, tak se to celkem dá, teda pokud vám nevadí experimenty. Druhá polovina, kdy vylezou na souš mě ale nudila, ubylo experimentování a už mi to zase lezlo na nervy. A pak už se to nijak nezlepšilo, bohužel. Jak už jsem psal, děj v tom filmu není, jenom si tam lidi nesouvisle povídají (je v tom pár myšlenek směřující k celku o zkaženosti dnešní doby - s něčím souhlasím, s něčím ne, aspoň v rámci toho, co jsem z toho pobral) do toho se střídají nesouvislé záběry všeho možného, podobně jako u Sbohem jazyku, ale tady mi to nelezlo na nervy. Naopak, občas to je i vtipné, nevím jestli záměrně nebo ne, ať je to tak nebo tak, mám díky tomu z tohohle filmu lepší dojem. Bohužel to ve finále na víc jak lepší 2* nevidím, i když bych rád dal víc. EDIT: Po letech silné 3* ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Loď, na které se film natáčel, se jmenuje Costa Concordia. V roce 2006, v době svého dokončení, to byla největší italská loď svého druhu. Do obecného povědomí ale vstoupila až poté, co v lednu 2012 narazila na skálu a ztroskotala na mělčině u toskánského pobřeží. Přes 4200 lidí bylo evakuováno, 32 lidí se nepodařilo zachránit. (Stegman)

Reklama

Reklama