Na křídlech slávy

Film, ktorý je postavený na peknej myšlienke a ktorý si vypomáha vymysleným svetom, ktorý si rozhodne zaslúži obdiv, pretože je to nápad za milión. No možno za milión nie, ale rozhodne je to nápad podarený, ktorý vlastne drží príbeh v medziach pozerateľnosti. Posmrtný život v podobe hotela, kde je každý ubytovaný podľa toho ako je slávny na zemi, tvorí kulisu pre vzťah dvoch hrdinov spisovateľa Colina Firtha a slávneho herca v podaní Petera O´Toolea, ktorý ukradol spisovateľov román a privlastnil si ho. Za čo ho spisovateľ zabije a sám zomiera pri nehode. Tak sa obidvaja dostávajú na rovnaké miesto a snažia si to vyriešiť medzi sebou. Do toho sa obidvaja zahľadia do rovnakej dievčiny a všetko naberie celkom zvláštny spád. Film je alegóriu na totalitu, smrť a pominuteľnosť slávy. Miestami je vtipný, zatiaľ čo dramatické sekvencie nefungujú tak ako by mali. O romantickej línií ani nehovorím. Je vtipné pozerať sa na mŕtveho Einsteina a Hamingwaya, ale to je asi tak všetko. Votoček sa aj napriek snahe vypovedať akosi minul účinkom. Film to nie je zlý, al eje to presne jeden z tých filmov, na ktoré musíte byť správne nastavený inak vás minú účinkom. A priznám sa, že dnes ma tento film minul. (10.10.2011)

Při projížděním této databáze se občas najde film, o kterém jsem v životě neslyšel, je zahraniční a přesto má jistou spojitost s Českou Republikou. V tomto případě je to samotný režisér, který snad ani nic jinýho nenatočil, ale pořád si neodpáře fakt, že je Čech jak poleno. Samotný film pak není vůbec špatný nápad, právě naopak. Jediný co mě na tom štvalo byl přesto fakt, že ten, co dělal titulky, asi nevěděl, co je to anglický jazyk, protože překládal každou pátou větu. Ve výsledku to vypadalo jak film pro debila, protože herci si tam mluví a mluví a na televizi pořád visí jedna a ta samá věta. Příběhově jsou ale Křídla slávy moc hezké. Jsou o lidech, o tom, jak maličkost dokáže změnit všelicos. O lidských vlastnostech, které nám dokážou znepříjemnit náladu. Někdy i více, než bychom vůbec dokázali tušit. Stačí ale málo a vše se může změnit. (11.05.2011)

Se smutkem v duši se přiznám, že pro mě byl do dnes Otakar Votoček neznámý režisér. To se Křídly slávy výrazně změnilo a naopak lituji, že jeho tvorba není bohatší. Křídla slávy jsou působivé podobenství, kterému nechybí nadhled, humor a ani vynikající obsazení s úžasně snovými "kulisami"(respektive výběrem lokací, architektury a celkové stylizace in/exteriérů). O´Toole je famózní, jeho hrátky s anglickým jazykem doslova mistrovské, Firth se neztrácí ani na okamžik a Marie Trintignant je kouzelná...Promyšlenost tkaná jednoduchostí a narážkami na slavné postavy (hrající Albert E. s tvořícím Delgadem a vedle nich revoltujících Baadera a Meinhofové...). Sláva, vždyť čím je sláva? Její pomíjivost, její až ďábelsky jednoduché nalezení a ještě rychlejší pád dolů do zapomnění se střídá s krásami posmrtného života, schopnosti milovat v něm a čelit síle iluze snu. Snad jediným mínusem při vysílání na ČT2 byly (doslova!) tragické titulky, z kterých neangličtinář musel mít pocit naprosto strohého povídání postav (trochu mi to připomnělo asijské filmy, kde mluví postavy třeba minutu a na obrazovce máte tři slova...jenže tady, to šlo lehce poznat, jak pan překladatel vynechával tu krásu anglického jazyka na úkor jednoduchosti, ale nudné strohosti). Jeden z nejzajímavějších filmů o posmrtném životě/světě, co jsem měl možnost vidět, a současně zaprášený klenot, který by měl být vystavován s pýchou. (08.07.2010)

O malém ostrůvku vrtkavé světské slávy v nekonečných vodách zapomnění. Brilantní podobenství o životě, které dohlédne až na samé dno lidské duše. Opírá se o nápadité vizuální ztvárnění posmrtného světa a dokáže být melancholické a maličko depresivní i svěží, úsměvné, dojemné a hravé. P.S.: Jsem ráda, že nejsem sama, komu se titulky na ČT zdály být nestydatě odbyté. (09.07.2010)

Filmy s originálními nápady mám rád, a ty, které takové nápady navíc beze zbytku využijí, obzvlášť. Na křídlech slávy takový snímek je. Fantastický záhrobní svět vypadající jako hotel pro celebrity všeho druhu, na jejichž pozemské slávě závisí nejen míra luxusu, v níž si hoví, ale také délka jejich tamního pobytu, mě nadchl. Výborně napsaný, vážný i vtipný scénář ("Který idiot tady pořád krade křídu?"), Peter O´Toole a jeho kreace nafoukaného herce - miláčka davů, mladičký, ovšem už tehdy skvělý Colin Firth, desítky vedlejších postav, z nichž většina se ve snímku sice jen mihne, ale úplně to stačí... A ten konec. To vše spolu s místy až gilliamovskou režií dává dohromady snímek, který mi sice dlouho unikal, ale naštěstí neunikl.__P.S. Podobnost s Cimrmanovým Českým nebem je čistě náhodná?__P.P.S. Za vydání DVD díky, jen ty české titulky by nemusely být ve verzi pro neslyšící a mohly se obejít bez vět typu /zaklepání/. (22.10.2011)