Na křídlech slávy

světská sláva polní tráva. tak. tím by se dala všeobsažně vystihnout domnělá myšlenková bohatost Křídel slávy. námět, skrze který se jí tvůrci chápou, je snad ještě prostší (až bych se vůbec nebál říct primitivní): podobenství o zásvětí, v němž se nobilita člověka odvíjí od - třeba i nechvalné - popularity ve světě živých. nerad bych vzbudil dojem, že obsahovou jednoduchost považuji za cosi v každém případě negativního. kdepak. právě zde je patrné, že někdy i docela samozřejmá, všeobecně známá, neobjevná, ovšem trefná a pravdivá teze může unést délku celovečerního filmu, jež leží celou vahou pouze na ni. nebylo by tomu tak bez špičkového zpracování, v němž z představitelů dvou hlavních rolí vyniká hlavně Peter O'Toole a největší obdiv zaslouží kdokoliv se podílel na mizanscéně, zejména v interiérech, a způsob, jakým jsou nasnímány kamerou dodává filmu výjimečné kouzlo. nicméně to je jediný zajímavý detail. není to ani myšlenka, ani prostý námět o svérázném posmrtném bytí, co drží pozornost soudného diváka po celou tu věčnost, za to vděčíme napětí, které vzniká z nejednoznačnosti. nevíme s jistotou, že místo, ve kterém se hlavní hrdinové po smrti ocitli, je místo posmrtného odpočinku a nemůžeme si být jisti ani jeho pravou povahou, ani pravidly, jež v něm fungují. musíme se spoléhat na to, čemu věří samy postavy a i mezi nimi jsou takové, které mají na věc vlastní, docela odlišný názor. nabízí se celá řada pozoruhodných interpretací. podle jiné jde o sen jedné z obou hlavních postav, která si v posledních okamžicích před faktickou smrtí vysnila ideální zásvětní prostor, v němž nechybí žádné rozkoše světa minulého a jež navíc skýtá jedinečnou příležitost vyrovnat se s nepřemožitelným, slavným protivníkem. kritika využívající freudiánskou psychoanalýzu by se na Křídlech slávy zajisté vyřádila, ovšem to by celý film nesměl končit uzavřením se do té nejprostomyslnější, nejprimitivnější ze všech možností - té, která je o to hůře, nejvíce zřejmá už od samého začátku. achjo. ale za ty sociálně kritické okamžiky si film nezaslouží vyloženě negativní hodnocení. proto průměr. (08.07.2010)

Při projížděním této databáze se občas najde film, o kterém jsem v životě neslyšel, je zahraniční a přesto má jistou spojitost s Českou Republikou. V tomto případě je to samotný režisér, který snad ani nic jinýho nenatočil, ale pořád si neodpáře fakt, že je Čech jak poleno. Samotný film pak není vůbec špatný nápad, právě naopak. Jediný co mě na tom štvalo byl přesto fakt, že ten, co dělal titulky, asi nevěděl, co je to anglický jazyk, protože překládal každou pátou větu. Ve výsledku to vypadalo jak film pro debila, protože herci si tam mluví a mluví a na televizi pořád visí jedna a ta samá věta. Příběhově jsou ale Křídla slávy moc hezké. Jsou o lidech, o tom, jak maličkost dokáže změnit všelicos. O lidských vlastnostech, které nám dokážou znepříjemnit náladu. Někdy i více, než bychom vůbec dokázali tušit. Stačí ale málo a vše se může změnit. (11.05.2011)

Během úvodních scén jsem se přistihl v menším zmatku s pocitem, že nechápu, co se vše přede mnou odehrává. Ale po 20ti minutách už film naplno přešel do velmi zajímavého fantaskního světa již zesnulých lidí včetně známých osobností, který mě hodně začal zajímat a připravil i velká očekávání, co vše přinese. S ohledem na pomalejší tempo a umělečtější háv toho Votočkův film nenabídl zdaleka tolik, kolik by šlo z podobného námětu vytěžit, přesto... pravidelná setkání a dialogy vraha s jeho slavnou obětí, posmrtný život slavných v nezájmu či zapomnění, pár dalších neotřelých situací, prostředí buksbanové zahrady či střet s vtipnou „stojící mrtvolou“ hotelového vrátníka strážícího návštěvní knihu... to vše mě dost upoutalo, ačkoliv mi ústřední příběh připadal co do jeho vedení a rozvíjení slabší. Peter O'Toole naprosto skvěle a zábavně vystihl figurku nafoukané herecké legendy, částečně si žijící v iluzi mnohem větší slávy. Oproti němu mladý Colin Firth na mě působil strašně nezáživně, průměrně a nezaujal mě ničím. Celkově jsem Na křídlech slávy rád viděl už jenom proto, že jde o jediný celovečerní film režírovaný Otakarem Votočkem, ceněným nizozemským scenáristem československého původu, ale dojmy jsem místy měl z vícera důvodů rozpačitější. [65%] (07.05.2023)

Velice zajímavý námět s hodně pro mě zamýšlivými situacemi a budoucností...Neznám nic obdobného a popravdě - kdo může říct, že to tak není? ;) Na mladého Firtha se hezky dívá - byl to fakt fešák ;) Celý ten film má velice zvláštní atmosféru a říkala jsem si, že je to děsivé, ale na druhou stranu ohromně zajímavé... (07.03.2024)

Škoda, že režisér Votoček nenatočil více filmů... Tento film jsem hltala od začátku do konce... Nádherné podobenství o pomíjivosti lidské slávy... I nápad ráje jako ostrova, v němž jednotlivá patra hotelu, který se na něm nachází, představují jednotlivé kruhy slávy - čím vyšší patro, tím více upadá daná osoba v pozemském světě v zapomnění... V horních patrech hotelu už jsou to jen takové podkrovní krcálky, kam táhne všemi otvory... To Einstein v prvním patře si stále užívá svého nerušeného pohodlí... Peter O´Toole a Colin Firth v nezvyklých polohách, které daly vyniknout jejich herectví. Toolovi tomu, co mu ještě zbylo. U Firthe si stále myslím, že to je jedna z jeho nejpůsobivějších hereckých kreací společně s Valmontem, tedy pro mě:-) Filmu nechybí humor, napětí a zvláštní konečné vyústění... P.S. 2.8.2010 dodávám, že další životní roli předvedl Colin Firth ve filmu Dívka s Perlou a hlavně v Single Man. (22.06.2009)