Satyricon
Satyricon
Satyricon
Fellini Satyricon
Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Martin Potter, Hiram Keller, Salvo Randone, Magali Noël, Capucine, Alain Cuny, Lucia Bosé, George Eastman, Ennio Antonelli, Carole André, Gordon Mitchell (více)Obsahy(1)
Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.
Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).
Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Natočí to Fellini, a tak je to okamžitě umění. Mně tenhle film opravdu moc nedal a skoro se sám sobě divím, že jsem to zvládnul až do konce. Dějově je to příliš rozhárané na to, aby to zaujalo i neuvědomělého diváka, úchylné to zase není tolik, aby si z toho lidé udělali kult, prostě je to celkově divný film, který mám jen za sebou a to je všechno, co o něm mohu říct. ()
Jednoznacne nejvic homosexualni Felliniho film. Nemam rad filmy, ktere jsou prilis gay. Opet obrovske plytvani Felliniho talentem, vizualem a hudbou na odpudive kravine, ktera je v tomto pripade jeste navic tepla a mel jsem pocit, ze trva tak 5 hodin. Jedna z nejvetsich, ne-li nejvetsi Felliniho slatanina. 2/10 ()
Zdálo se mi to, nebo hlavní hrdina asi hodinu filmu řešil problémy s erekcí? Výtvarná stránka jako vždy perfektní, ale to ostatní je ubohé. Jediné, čím mě film obohatil, je, že mi po skončení bylo blbě. A to je to poslední, co bych od filmu žádal. Fellini vyráží dech tím, jak krásné (Silnice), ale vedle toho i odporné (Satyricon) filmy dokázal natočit. ()
Fellini coby samozvaný génius mizanscény opět jednoznačně dominuje a zvládá poskládat zdánlivě nesouvisející fragmenty epizodního příběhu s takovou grácií a symbolickou výřečností, že atmosférickou i myšlenkovou kontinuitu scénáře v podstatě vůbec nenarušuje a přináší nám jeden z nejosobitějších (jak jinak), ale hlavně obrazově nejkomplexnějších pohledů na charakter starověkého Říma. Náročné, pro někoho zcela pochopitelně nestravitelné mistrovské dílo, kde je formální složka, od kamery či osvícení až po emocionálně přizpůsobivou hudbu, natolik puntičkářská a v tak úchvatné symbióze s narací děje, že i přes několik nicneříkajících intelektuálních pasáží nelze než Satirykon obdivovat coby vrcholný výtvor evropské umělecké tvorby, kde společně s ním stojí takové skvosty jako Bergmanova Sedmá pečeť nebo česká Markéta Lazarová... ()
No... tohle je oběktivně první film, který sem nedokoukal. Jednotlivé episodky bez jakéhokoliv tempa jsou prostě ubíjející. Občas probleskne zajímavý a originální nápad ( Když v Divadle useknou otrokovi ruku, načež diváci odchází se slovy "Zahrál to výborně") V těchto chvílích se projeví pravděpodobná myšlenka celého filmu, totiž že Řím jako takový nebyla ani tak vyspělá civilizace ale spíše politováníhodná parodie čehosi, čemu by se mělo říkat "vyspělá kultura". Občas působí velice zajímavě také bejmenné postavy v pravém, či levém rohu, nejblíže ke kameře, které sedí mimo dění a dívají se do kamery. Taktéž depresivní kulisy jsou velmi originální, nicméně vzhldem k faktu, že jsem film v půlce vypnul, nemohu jako takový hvězdičkově hodnotit. ()
Galerie (83)
Photo © United Artists
Zajímavosti (8)
- Na otázku, proč obě hlavní role hrají cizinci a ne Italové, Federico Fellini odpověděl: "Protože v Itálii nemáme žádné homosexuály.“ (džanik)
- Latinská fráze, kterou pronáší žena páchající sebevraždu, údajně vyšla z úst umírajícího císaře Hadriána (117 - 138). Hadrián zemřel 72 let po Gaiovi Petroniovi, pravděpodobném autoru "Satyriconu". (džanik)
- Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)
Reklama