Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Natočí to Fellini, a tak je to okamžitě umění. Mně tenhle film opravdu moc nedal a skoro se sám sobě divím, že jsem to zvládnul až do konce. Dějově je to příliš rozhárané na to, aby to zaujalo i neuvědomělého diváka, úchylné to zase není tolik, aby si z toho lidé udělali kult, prostě je to celkově divný film, který mám jen za sebou a to je všechno, co o něm mohu říct. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Kdybych se vůbec nezajímal o rok natočení, myslel bych si, že si někdo pod vlivem "úspěchu" Caliguly natočil vlastní římskou legendu - odpovídají tomu třeba monumentální stavby a velké divadelní scény v Římě. Takhle si spíš myslím, že se Tinto Brass inspiroval právě zde, a bohužel pro tento snímek i vylepšil - myslím si, že snímek měl stejný potenciál kontroverzně - historického filmu, ovšem shazuje ho mimojiné příšerný herecký ansámbl, který je vizuálně stylizovaný dobře, ovšem poslouchat je prostě nemusím. Stejně tak je pochopitelné, že dva roky před Mechanickým pomerančem by toho neprošlo tolik jako třeba dnes, věřím tomu, že některý dnešní tvůrce by nešetřil červenou a případně bílou tekutinou - naproti tomu zde homosexuální láska nevzbuzuje nějaká pobouření a krvavé scény jsou víceméně polotovary. Jméno režiséra filmu je taktéž překvapením - maestro Fellini sice točil neobvyklé filmy, ale kontroverzní pojetí mu evidentně dělá problémy, hlavně v takto okleštěné podobě. I tak nemám moc důvodů k nespokojenosti, jedná se o výborný popis života ve caesarovském Římě, o jeho podsvětí, špatných mravech, láskách všeho druhu, či touhách po nějakém vztahu (v tomto směru mám pochopení pro scénu, na jejímž začátku uvidí hlavní hrdina korpulentní černošku - ač by mohla někomu připadat odporná a v normálním kontextu bizarní). Navíc na to, že Fellini si často libuje v přemrštěné stopáži, má film celkem tempo, zdejším negacím jde na ruku prakticky jen část druhé půle, ale to se na konečném hodnocení vůbec nepodepisuje, kromě toho ta absurdita, která, uznávám, dokáže někoho otrávit, má své kouzlo v návaznosti již zmíněné nezvyklé mravy. Tuto šachovou partii se mnou jako divákem opět Fellini vyhrál. Sympatické komentáře: Amarcord_1, TotalFilm ()

Reklama

salahadin 

všechny recenze uživatele

A co je na tomhle filmu uměleckého? Tucty šílených a nepochopitelných postav v papírových kulisách, kde to místy vypadá jako na technopárty. Jestli se snažil Fellini zachytit odlidštěný svět nebo jakousi alegorii na špatné stránky lidské duše, tak se mu to sice určitým subjektivním způsobem podařilo. Zůstává otázka, jaký má tohle smysl. Tohle bohužel zůstalo za hranicemi mého chápání slova umění. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Fellini je ital,kdo jiný by měl (spolu s Petroniem) vědět jak to v Římě chodilo? Ale třeba ,když by to natočil Walter Hill,mělo by to lepší hodnocení.--A nebyl by to Fellini,kdyby si nezabrnkal na tu svou intošskou strunku.Dekadenci a začátek konce (autor předlohy byl Neronův oblíbený básník) však zachytil skvěle. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Fellini mi to opäť potvrdil, že je skvelým obrazovým režisérom. Tá oscarová nominácia, si myslím že bola zaslúžená. Vizuálne opulentné dielo, výprava, ktorá mala mať podobne nomináciu a kamera detto. Lenže potvrdil mi aj to, že jeho tvorba zo 60. rokov, je jeden veľký omyl. Príbehy ktoré rozprával v tejto dekáde, sú zrejme lepšie ako všetky uspávanky dokopy. Nuda jak bejk. ()

Galerie (83)

Zajímavosti (8)

  • Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)
  • Na otázku, proč obě hlavní role hrají cizinci a ne Italové, Federico Fellini odpověděl: "Protože v Itálii nemáme žádné homosexuály.“ (džanik)
  • Společnost United Artists zaplatila přes milión dolarů za distribuční práva k filmu Satyricon (1968) Gian Luigiho Polidora, aby ho až do uvedení Felliniho filmu udržela “pod pokličkou“. (džanik)

Reklama

Reklama