Star Trek: Do temnoty

Klingona bych nikdy nedráždil, protože bych nechtěl skončit v některém z jeho přebytečných žaludků. Takže si nedělám legraci z jeho osmikomorového srdce, nešťourám ho vidličkou do dvojitých jater, neposmívám se jeho zmuchlanému obličeji a pokud si dobře vzpomínám, tak se raději pohybuji v jiné galaxii než on. To ale Kirk je jiný. Klidně si tu svou Enterprise navede na jejich území a naivně očekává, že mu to projde. To ale samozřejmě nemůže, protože pak by ten film byl o ničem a to by nešlo. Musí přece jít o akci, ale taky o zábavu, které opět jednoznačně vévodí odporně pravdomluvný Spock. Naštěstí není na to hláškování sám, takže je to nakonec fajn zábava i pro ty, kteří se na seriálové mise v papundeklové lodi pravidelně nevydávali. (12.11.2013)

Dvojka skvělého restartovaného Star Treku z roku 2009 je tady a čekali jsme pouhé čtyři roky. Samozřejmě opět pod taktovkou sci-fi mága J.J. Abramse a s podtitulem Do temnoty. Příběh je opět skvěle napsaný, děj filmu odsýpá a všichni herci jsou prostě skvělí. No a navíc je to prostě epický! Takhle se točí pořádné sci-fi...[07.06.2013_Cinema City IMAX_Flora]...100% (07.06.2013)

Můj nejvýraznější dojem z druhého "nového" Star Treku je ten, že si pro příště budu kvůli lens flarům na Abramsovy filmy snižovat jas obrazovky na polovinu:P Ale to je jen taková drobná technická. Jinak naopak platí, že nám Star Trek (krom výtečně vypointované úvodní scény) potemněl, a rozhodně mu to neuškodilo. Bohužel ale Abrams zase neukočíroval své tvůrčí ego (zvící jeho jméno nesoucího hlavního bitevního tanku), a do jednoho filmu nasadil jednak Khana Nooniena Singha, a jednak Robocopa:) Špatné je, že víc než dvě hodiny jsou v tomhle případě i přes účast řečených bijců tak nějak moc, a v poslední třetině filmu už nezbývá, než se uchylovat k největším klišé, oddalujícím rozhodující úder, a - u Abramse ovšem nijak nepřekvapivě - ignorování elementární soudržnosti vlastního výtvoru. Jak to upřesnit... Khan je na jednu stranu schopen pálit jednoruč od boku z těžkého laserového gatlingu (nebo co to bylo) a skákat na třicet metrů, ale když ho pak někdo vyzve na souboj hezky mano a mano, tak mu kupodivu první ranou neprošije lebeň skrz naskrz, ani mu nevykopne hrudní koš skrz záda, ale místo toho hopkáním po CGI samohybných kontejnerech a dalších vzdušných plavidlech při průběžném otloukání s nezdolnými flotilovými pronásledovateli zavraždí jinak dost sympatický film. Ale ruku na srdce, kvůli zhruba první polovině filmu, jejímž nejsilnějším bodem je Bruce Greenwood, bych se byl ochoten podívat klidně i víckrát. Takže to asi nechám na smířlivých 70%. (24.05.2016)

Bez mučení se přiznávám, že jsem Do temnoty vpadla teprve dnes a už konečně chápu všechnu tu hysterii okolo Beníka. Ten jeho bestiální výraz padoucha, ty jeho oči podlité nejen zákeřností ale i krví. Ta umělá slza, jenž dokázal z oka svého vypudit ... asi jsem se zamilovala ... I když váhám. Přece jen jsem trochu víc na ty špičaté uši. Bombaaa prostě! Jsem v jednom velkém nadšení. Celá jsem prostoupena nepřetržitou akcí a napětím a ještě k tomu přes slzy nevidím a břicho mě bolí a nemůžu se přestat pořád smát, bo jsem si přečetla komentář od verbala! (10.08.2016)

No, tak vám tedy opravdu nevím! Štíty nestálo zato vůbec vztyčovat, ani na chvíli mi u toho necuklo ve warpovém pohonu, na můstku bylo sucho a dřelo to, a všechny ty dokonalé vizuální duperele nevykompenzovaly scénář suchý jako výraz Leonarda Nimoye při sledování Battlestar Galactiky. Nepatřím sice k těm, co si doma lepí špičaté boltce a zachraňují na conech s ostatními otylými nerdy hvězdnou flotilu od klingonské invaze, nicméně u prvního filmu jsem si nadšeně leštil phaser. Po filmu druhém jsem vyloudil akorát tak hlasitý, hrdinný kapitánský Grk a s radostí zanechal posádku lodi Entršajs v šedivém průměru nehostinné galaxie pubertálních masturbantů. (22.08.2013)